Jeden z největších zdrojů peněz do kapes farmacie jsou umělé hormony.

Přesvědčily nás, že pomocí hormonů můžeme ovládat cykly, které by měly být přirozené. Že přidáním nějakého hormonu se můžeme jednoduše stát na čas neplodnými nebo můžeme oddálit přirozenou menopauzu.

Uvěřily jsme, že vlastně o nic nejde, že se nic hrozného v našem těle neděje.

A tak užíváme antikoncepci a hormony na menopauzu a dokonce jsme jako ženy přijaly, že je zodpovědné užívat antikoncepci.

Že je to zodpovědný přístup k početí! Jíst hormony!

Říkáme to svým dcerám, aby byly zodpovědné a užívaly hormony.

A naučily jsme se samy, a i své dcery, že je v pořádku mít sex s kýmkoliv, hlavně abychom neotěhotněly. Místo zodpovědného sexu, výběru partnera, s kým ho budu mít, máme nastavenou zodpovědnou ochranu před nechtěným početím.

Chápete tu hrůzu, ve které jsme se ocitly?

Naše vztahy by měly být založeny na lásce, a teprve poté, co miluju a dokážu si s tím partnerem představit život, s ním spím. Ne obráceně. Jak to vypadá dneska, to víte.

Bohužel mnohem horší situace nastává poté, co dva partneři už spolu chtějí žít.

Žena je ta, která se stará a hlídá a kontroluje, jestli bude dítě nebo nebude. Muž je mimo a neplní vůbec svou ochranitelskou chlapskou roli! Je připuštěn nebo není připuštěn jako chovný býk! Jak si asi připadá? A jak to vnímá žena?

Žena je v rolu chlapa a muž je v roli ženy. V tom lepším případě. Většinou je žena v roli chlapa a i plní i roli ženy, a muž nemá ve vztahu roli vůbec žádnou.

S hormonální antikoncepcí, s jakoukoliv antikoncepcí, při které je starost na bedrech ženy, není možné vytvořit partnerský vztah muže a ženy, kdy každý bude žít svou roli a vytvoří mezi sebou bezpodmínečnou lásku. Nejde to prostě.

Jenže to není všechno.

Hormonální systém je velmi komplikovaný. Pokud se začnete pídit po informacích, jak které hormony fungují a co v těle dělají, jak jsou navázány na další orgány, systémy a funkce našeho těla, zjistíte, že je to tak neprobádaná oblast, že je to docela dost hádanka.

Nikdo kloudně neví, co hormony všechno v těle dělají. Je to fakt.

Ale přesto si lékaři do tohoto neprobádaného systému dovolí zasahovat. My už víme, že oni důsledky neřeší, protože se to jednak neučí a taky se to učit nechtějí. Prostě vám hodí lék a vedlejší účinky se s tím nespojují.

Pak je naprosto jasné, proč nikdo neřeší a nikdo se nepozastavuje nad tím, že téměř každá žena má problémy se štítnou žlázou. A mnoho žen nemůže otěhotnět. A každá druhá žena užívá antidepresiva. Nikdo se nad tím nepozastavuje, protože antikoncepci vám předepisuje gynekolog, se štítnou žlázou chodíte k endokrinologovi a pro antidepresiva k psychiatrovi.

Oni si to prostě nespojí – to je důsledek lékařských specializací. Že nevidí člověka jako celek, ale jako složeninu jednotlivých orgánů. Přitom je to tak jednoduché!

Hormonální systém funguje jako systém.

Všechny žlázy s vnitřní sekrecí spolu komunikují a spolupracují, jedna podporuje druhou. Tenhle systém je tak dokonalý, že pokud jedna žláza vypoví svou službu, ostatní ji povzbuzují a do jisté míry její činnosti suplují, aby celý hormonální systém zůstal v rovnováze. Jenže.

Pokud užíváme jakýkoliv umělý hormon, tak ostatní žlázy neví, že má některá z nich problém a nepodporují ji. Takže místo aby tu žlázu, která pracuje málo, podporovaly, nechají ji být. A tak ona pracuje méně a méně, a my dostáváme více a více hormonů. Nebo vypoví službu další žláza. Proto je naprosto běžné, že po odstranění ženských pohlavních orgánů má žena do pár let problém se štítnou žlázou, a obráceně.

Umělé hormony plní, špiní, ucpávají lymfatický systém.

Je to systém kanálků, které odvádí škodliviny z těla pryč a to z periférií těla směrem nahoru ke krku, kdy hlavní lymfatický kanál vstupuje do těla, do sleziny, kde se lymfa filtruje. Hlavní kanál na krku, pokud je plný škodlivin, výrazně oslabuje štítnou žlázu, která na něm leží, jednoduše se od něj také špiní.

A tak i takhle zvenku je štítná žláza oslabována umělými hormony.

Pokud je lymfa příliš špinavá, ucpaná hormony, toxiny z ní špiní všechny okolní tkáně. Ty se překyselují. Překyselení se ale tělo musí zbavovat, tělo by mělo být, minimálně naše krev musí být, mírně zásaditá. A tak tělo překyselení řeší tak, že neutralizuje kyseliny uloženými minerály, především vápníkem a hořčíkem.

Tyhle dva minerály jsou základem našich nervových buněk, nervových vláken, kterými jsou nervové buňky spojeny. Pokud je tělo zpracuje na odkyselení tkání, ztrácíme i stabilitu nervového systému a deprese, úzkosti a strachy jsou tu. A jsme na antidepresivech. Dobré, co?

Jsem přesvědčená, že je moc důležité říkat, jak vše souvisí se vším, jak tohle souvisí s tím, jak fungujeme jako ženy, s naší ženskou rolí.

S naší silou, se kterou dokážeme změnit nejenom náš vztah k partnerovi a dětem, ale se kterou dokážeme změnit celý svět. Fungování celého světa.

Umíte si představit, kdyby všechny ženy vyhodily hormony do koše a žádná je neužívala?

To by byl kolaps. Kolaps ohromného molochu, který se kolem toho vytvořil. Kéž by se tak stalo!

Víte, jak by si oddechla příroda? Všechny hormony, které vy jíte, se dostávají do vody, vaše tělo je prostě vyčůrá. Čističky je nedokážou z té vody vyčistit. A tak je všichni zpětně pijeme (pokud nemáme kvalitní filtr, který je odfiltruje, my ho máme). A také všichni živočichové naše hormony nechtěně užívají. A pak se divíme, že vymírají.

Vidíte, jaký dosah má tak jednoduchá věc, jako vyhodit hormony do koše?

Všechny ženské nemoci mají základ v neschopnosti nebo nechuti být ženou svému muži, žít svou ženskou roli.

Vy víte, že tahle ženská role je vlastně velmi jednoduchá, protože dát svému muži 3 věci, které od nás potřebuje, není vůbec složité. Chce to jen dělat. Přijmout to, že to tak je a dělat to. Toť vše. Pak nebudeme potřebovat žádnou nemoc.

Všechno najdeš v Žena je láska

Vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře