Hodně často žijeme v bludu, že druzí lidé nás potřebují a my musíme všechno dělat jen pro ně. Že myslet na sebe je sobecké…

Fuj!

NEMYSLET NA SEBE JE TÍM NEJVĚTŠÍM SOBECTVÍM!

Pokud máte problém s tím, že vám bere radost ze svého vlastního života péče a starost o druhé, tak se podívejte na videa na Akademii celostního zdraví

RADOVAT SE JE LÁSKA

A teď příběh:

Libuška k nám chodila už dlouho nakupovat doplňky stravy. Ale nikdy ne pro sebe. Pro děti hlavně, pak pro svou maminku. Vždycky jí nějak na to, co chtěla pro sebe, nevyzbylo. Jak léta plynula, zdála se mi bledší a strhanější.

„Měla by ses šetřit, máš slabé srdce. Potřebuješ se taky něčím nadopovat,“ říkala jsem jí. Ona vždy jen mávla rukou.

Jednou přišla bílá a udýchaná. Co krok, to odpočívala. Byla u doktora a musí jít na operaci se srdcem, potřebuje totiž kardiostimulátor. Její srdce je příliš slabé a lékaři jí moc šancí bez strojku nedávají. Chce se poradit, co by měla užívat před a po operaci, aby ji dobře zvládla.

„Chceš se bavit o tom, proč to máš nebo chceš jenom koupit doplňky?“ ptám se.

„Já vím, proč to mám.“ Odmítla mě. „Chci jen poradit něco pro tělo.“

Začala jsem z regálu dávat na stůl doplňky, které by si měla koupit. Koenzym, céčko, Noni, antioxidanty, minerály, lecitin, tekutý kyslík,… Schválně jsem vršila hromadu potřebných produktů pro tělo. Moc dobře Libušku i její rodinu znám, a tak vím, že nouzí netrpí. Vím ale, čím ta rodina „trpí“.

Začala se ptát, na co to všechno potřebuje. Vysvětlovala jsem jí, k čemu je nezbytné to a k čemu ono. Co který doplněk dělá a proč ho ona užívat musí.

„Nemůžu si to všechno koupit, je to moc peněz. Manžel jede s kamarády na ryby do Norska, víš, kolik to stojí? A syn ještě nemá práci, jeho žena je doma s dítětem, musím jim pomáhat. A maminka si na Lutein taky už zvykla, musím jí ho kupovat, z důchodu na něj nemá.“

Mlčela jsem a nic na to neříkala. Seděla na židli a hledala další a další potřebné, kterým musí věnovat své peníze. Možná čekala, že ji budu přesvědčovat, ale za ta léta, co ji znám, jsem věděla, že to smysl nemá. Že si na to musí přijít sama. A tak jsem mlčela. Za chvíli zmlkla taky.

„Chceš trochu vody? ptám se jí. Místo odpovědi se rozplakala.

Všem pomáhá a každý na ní kašle. Může se přetrhnout a nikdo jí nic nevrací. Všechno dává a nic nedostává. Už nemůže.

Jen jsem jí řekla, že až padne, tak těm, komu pomáhá, nebude mít kdo pomáhat. Že ta pomoc stejně jednou skončí. Tak ať to utne sama dřív, než padne.

Koupila si všechno. Vlastně ještě víc. Řekla jsem jí, ať tu operaci odsune, ať dá svému tělu ještě šanci, ať se nadopuje a za pár měsíců uvidí. Když se to bude zhoršovat, tak na operaci může jít vždycky.

Přírodní doplňky stravy dělají divy. Protože jsme spojené nádoby – tělo, mysl a duše, tak když užíváte cokoliv přírodního, pomáhá vám to i pochopit a změnit postoje a chování. Dokonalý systém! A tak když si Libuška přišla za měsíc pro další hromadu doplňků.

A tím začala její cesta za zdravým srdcem. A sebeláskou. Přestala se rozdávat, přestala ztrácet energii přehnanou péčí jen o druhé. Začala žít svůj život a její tělo se dobíjelo jako z nabíječky. Svou operaci posouvala stále dál a dál, až pochopila, že už žádný strojek nepotřebuje.

Srdce léčíte láskou. Ale nejen k druhým, ale především k sobě.

Pokud nemilujete sebe a nebráníte sebe a nepečujete o sebe, nemůžete milovat, bránit a pečovat o nikoho jiného.

Libuška nakonec pochopila, že svým obětováním se druhým jim vlastně ubližovala. Protože jim odsouvala jejich školu, kdy měli oni něco prožít a pochopit. Když to dělala za ně, nemuseli a ani nemohli oni.

Milujte, ale začněte u sebe!

Třeba v Radovat se je láska

Vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře