Začátek

Znáte určitě mnoho inspirativních lidí, zabývajícími se celostní medicínou, např. jsou Deepak Chopra, Anita Moorjani, Brice Lipton.

Všichni tito lidé jsou specialisté na jistou metodu, nebo učení, nebo způsob praktikování, ale VŠICHNI mluví o tom samém.

Tohle je seznam společných prvků, které jsem si zatím odnesl já:

☺︎ Nemoc není nepřítel

Zní to zvláště, ale ať už poslouchám Bruce Liptona, který denně přichází do kontaktu s lidmi, kteří mají rakovinu a podobně závažná onemocnění, nebo Anitu Moorja, která rakovinou prošla a vlastně na ni i na chvíli zemřela, nikdo z nich nemluví o nemocech jako o nepřátelích. Nemoci, jak je známe dnes, jsou pouze ukazatelé, kontrolky, fyzické manifestace skutečných problémů, které máme na emocionální úrovni.

Krátký a logický příklad: Stejně jako vzít si brufen na bolest hlavy zastaví symptom, ale nevyléčí příčinu, tak vyléčení fyzické příčiny jen zastaví symptom, ale nevyřeší skutečnou, emocionální a duchovní příčinu.

☺︎ Západní medicína není nepřítel

Všichni dotázaní několikrát v rozhovorech opakovali, že tzv. Západní medicína je úžasná věc a rozhodně by neměla být zavrhnuta a zapomenuta. Měla by ale být používána v kombinaci s Východní medicínou, a tak vytvořit co nejdokonalejší prvek. Když si zlomím ruku, chci rentgen a sádru, ne bylinkový odvar na potření kůže, ale na rychlejší hojení chci přírodní doplňky stravy, vyváženou stravu, afirmace a meditaci na navedení vnitřní pohody, a ne chemické léky.

To samé platí pro léky, při zjištění akutního problému, kdy jsem y jakéhokoli důvodu nechal infekci zajít tak daleko, že jsem na hranici smrti, antibiotika jsou skvělá věc, protože díky nim zůstanu naživu. Ale nebudu je brát po každém kýchnutí, protože si tím naprosto zdevastuji všechny orgány, a proto raději budu posilovat svoji imunitu pravidelně a přírodně, jak psychickou, tak fyzickou.

☺︎ Nebát se smrti a milovat život

Existují jen dvě emoce, láska a strach. Celou škálu našich emocí můžeme zúžit na tyto dva původní hybatele. Použil jsem slovo „hybatele“, protože veškeré akce začínají s jednou z těchto emocí, ať už se rozhodujeme, co si ráno obléci, nebo zda spáchat sebevraždu.

Nezáleží tolik na tom, co děláme, jako na tom, s jakou emocí to děláme. Dva lidé mohou dělat skoro všechno naoko stejně, oba pravidelně cvičí, jedí zdravé jídlo, užívají doplňky stravy, meditují, alkohol pijí jen zřídka, nekouří… Přesto jeden z nich dostane rakovinu a druhý ne. Jak to?

(V zájmu příkladu, který se snažím demonstrovat vynechám další možné úvahy a přejdu rovnou k příkladu).

Rozdíl byl totiž v hybateli jejich akcí. Jeden z nich to všechno dělal, aby žil zdravý a spokojený život, zatímco druhý to dělal, aby neumřel. Jeden z láskyk životu a druhý ze strachu ze smrti, a to je obrovský rozdíl. Jsme tvořitelé vlastního života a nikdy nic pozitivního nemůže vzniknout, pokud hybatelem našich akcí bude strach.

☺︎ Všechno je energie

Spoustu lidí (nás nevyjímaje) dnes hovoří o energiích. Pozitivní energie, negativní energie, teplá energie, chladná energie, energie Jin a energie Jang, energie čaker, mužská energie a ženská energie, karmická energie, energie taková a energie maková… Jde s toho hlava kolem.

Přehnané používání tohoto slova ve všech možných situacích a ve spojení se vším možným zapříčinilo, že pokud nejste fyzik a toto slovo vyslovíte, jste automaticky označen za sluníčkáře, hippíka a magora. Ale co to ta energie vlastně je? Jak si mám tu blbou energii vlastně představit?

Všichni dotázaní se odkazovali na kvantovou fyziku – čím podrobněji se podíváte na hmotu, uvidíte, atomy, protony a elektrony, kvarky,….. blablabla, a pak nic. Energii není možné si představit, protože nemá fyzickou podobu, aspoň ne takovou, na jakou jsme zvyklí. Pokud tedy energie tvoří částice, které postupně tvoří atomy a ty pak tvoří všechno ostatní, pak je energie základní stavební „kámen“ všeho. Není to sice jasný a empirický důkaz, že energií myšlenky, nebo pocitu dokážete ovlivnit energii svých buněk, buněk ostatních lidí a dokonce i celého vesmíru, ale je to zatraceně blízko a (alespoň mě) to dává smysl.

☺︎ Tak mi proboha pomozte!

Ze všech poselství a informací, které jsem zatím získal z těchto rozhovorů je tohle, aspoň pro mě, to naprosto nejdůležitější:

„Já jsem tvůrce svého života.“

Dnešní moderní (především západní) civilizace je už staletí vedena nejrůznějšími mocenskými skupinami. Dlouho jimi byli především církve a dnes jejich úlohu přebírá zdravotní systém. Základní praktikou těchto skupin je jediné, přesvědčit vás, že je potřebujete.

„My umíme hovořit s Bohem, ty ne.“

„My víme, co je dobře a co špatně, ty ne.“

„My víme, jak tě vyléčit, ty ne.“

„Dělej to, co ti řekneme, jinak to s tebou špatně dopadne“

Pracují se strachem. Důsledkem toho je, že se cítíme bezmocní, a tak se ani nesnažíme si pomoct sami. Raději přehodíme zodpovědnost na „ně“, vždyť oni tomu na rozdíl ode mě rozumí (znovu připomínám, že nezpochybňuji přínos západního zdravotnictví).

☺︎ Zodpovědnost.

Nikdo není zodpovědný za moje zdraví, za moje štěstí ani za moje pohodlí.

Dokud neudělám ten krok a nevezmu zodpovědnost za svůj život do svých rukou, můj život nikdy nebude zcela můj.

Udělejte ten krok, studujte, zajímejte se, čtěte, mluvte, buďte zvídaví, milujte a buďte šťastní.

Děkujeme, že jste s námi kdekoliv v AKADEMII CELOSTNÍHO ZDRAVÍ

s láskou vaše Empatia