V článku Naše ženská cesta je na celý život jsem vysvětlila, proč s ženskou cestou nejde nikdy přestat.

Řekli jsme si, že všichni lidé nás něčemu učí, ale partner především, protože je polovinou naší duše a díky spojení s ním milováním můžeme procítit alespoň na chvíli svou celistvost.

Náš partner je vždy naše nejtěsnější zrcadlo, je vždy naše druhé JÁ.

Protože jsme jednota, učíme se skrze něj milovat nejen druhé, ale především samy sebe.

Díky partnerovi můžeme hledat rovnováhu mezi láskou k sobě a k druhým lidem. On nám ukazuje, jestli se obětujeme a nemáme se dost rády, třeba tak, že nás opustí. Abychom se postavily na první místo a měly se rády nejvíc, a přestaly se obětovat druhým.

Partner nám ukazuje, jak dáváme – podle toho, kolik on dává nám.

Jak žijeme svou ženskou roli – podle toho, jak on žije tu svou mužskou.

Partner je tím nejúčinnějším lékem, pokud ho ovšem tak dokážeme přijmout.

Partner je tedy tím nejdůležitějším člověkem vedle nás.

Není náhoda, že máte vedle sebe právě takového partnera, kterého máte. Už víte, že náhody neexistují, a že přesně takového partnera, kterého máte vedle sebe, právě vy potřebujete. Pro svou školu. Pro svůj posun. Pro svou cestu za bezpodmínečnou láskou.

Váš partner, ať se vám zdá jakýkoliv, ať máte pocit, že je to omyl a chyba matrixu, je pro vás tím nejdokonalejším partnerem v tomto okamžiku, jakého máte mít.

Partner je pro vás výtah do nebe. Pokud je mezi vámi láska.

No jo, teď si říkáte, že jste se brali naprosto z jiných důvodů než z lásky, a že jste spolu a žádná láska mezi vámi nikdy nebyla a není. Co s tím? Jak je možné, že i tenhle partner je tedy pro vás ten nejdokonalejší? Je.

Teď totiž už víte, že setrvávat ve vztahu, kde není láska, je oklika.

Že jako duše chcete jít cestou lásky, chcete mít partnera, který vám na té cestě bude pomáhat. Na vaší cestě za láskou.

Pokud máte vedle sebe partnera, kterého nemilujete, nejdete cestou lásky, nemilujete samy sebe.

Milovat sám sebe znamená dopřát si vše nejlepší pro sebe, dopřát si základní životní potřebu být milován a milovat. A tak i partner, který teď vedle vás je, a vám došlo, že ho nemilujete, vás trénuje – v lásce k sobě a nakonec i k němu.

Odejít ze vztahu, kde není láska, je výrazem nejen lásky k sobě, ale i lásky k partnerovi. Každý si zaslouží lásku, i váš partner, kterého vy nemilujete. Někdo jiný ho ale milovat bude! A vy mu tím, že ho při sobě držíte a bojíte se odejít, bráníte v tom, aby prožíval vztah na lásce.

Setrvávat ve vztahu, kde není láska, je blokace všech přítomných!

Pokud svého partnera skutečně nemilujete, nemůžete s ním vytvořit vztah lásky jen pomocí mysli a různých návodů, technik, změnou komunikace.

Kde není láska, nic nevyroste, i kdybyste se roztrhaly.

Často se mě lidé ptají, jak to poznají. Jednoduše.

Dokážete si vzpomenout, jak jste se cítili, když jste byli na začátku vztahu? Na ty motýlky v břiše, chvění, touhu, potřebu se svým milovaným být, dělat vše možné i nemožné, aby byl šťastný?

Stav zamilovanosti je pro stavbu láskyplného vztahu základ.

Pokud jste nebyli zamilovaní, nemilujete ani teď. Máte jen pocit, že milujete, ale je to láska Protože. Protože jste zjistili, že váš partner je v něčem takový, jak vám vyhovuje. A za to ho „milujete“.

Pokud jste nezažili lásku jen tak, bez příčiny a bez důvodu, nemůžete se k ní nikdy dopracovat rozumem.

Nemůžete se svým partnerem vytvořit vztah bezpodmínečné lásky, protože zamilovanost je vlastně bezpodmínečná láska.

Je tu ale jedno velké ALE.

Třeba žijete ve vztahu, kde není láska. A ani jste do něj nevstoupili z fáze zamilovanosti, a ani není nač si vzpomenout. A stejně pociťujete ke svému partnerovi něco, co nazýváte láskou. Máte ho prostě rády. Z nějakého důvodu s ním jste a chcete být. A ještě to potřebujete. Nepalte mosty násilím. Výzva opustit vztah, který není bez lásky, a ve kterém ani nebyla zamilovanost, je pro ty, kteří se ve vztahu trápí, smutní, vztekají se a rozčilují. Pro ty, kteří nejsou ve vztahu spokojeni.

Jsem šťastná, že vás mohu inspirovat v ŽENA JE LÁSKA

s láskou Miluška

Komentáře