Pokud jde o manželství

mnoha lidem bylo řečeno, že Boží vůle je, aby manželství bylo věčným svazkem mezi mužem a ženou, v dobrém i ve zlém, za účelem rozmnožování lidského druhu a udržování občanského systému organizovaného do rodinných jednotek, což podporuje Boží agendu pro lidstvo.

Jedním z výsledků tohoto učení je, že ve většině náboženských kultur je prakticky nemožné ukončit manželství z libovolného důvodu,

včetně duševního či fyzického týrání, a jedno z největších náboženství svým stoupencům jasně říká, že se nikdy nemohou rozvést, a i pokud se dají rozvést před úřady, už nikdy nemohou mít svatbu v kostele či žádat církev o to, aby jejich novému svazku požehnala.

V mnoha zemích a kulturách utváří pravidla pro uzavírání manželství nejprve církev a až následně přecházejí do občanského práva.

Představují určité povinnosti a omezení pro oba partnery v manželském svazku, a tyto povinnosti a omezení zůstávají v platnosti po celý zbytek jejich života.

Ústřední roli mezi nimi hraje to, čemu lidé říkají “věrnost”.

Partneři spojení svazkem manželství si musí navzájem zůstat věrní. To znamená, že po zbytek života nesmějí mít žádnou sexuální zkušenost s nikým jiným – není to otázka vzájemné oddanosti ani posvátné dohody, ale občanského práva.

To by samo o sobě nemělo být překvapivé, protože už jsme si ukázali, že zákazy různých druhů sexuálního chování pronikly do obecné kultury z různých náboženství. Podle jejich výkladu Boží vůle je lidem zapovězeno oddávat se sexu s kýmkoli kromě svého partnera v manželském svazku, a tedy s kýmkoli, pokud by se rozhodli do manželského svazku nevstoupit.

To se od lidí očekává – s tím, že pokud toto tabu poruší, mohou být přísně potrestáni od Boha i od společnosti, ve které žijí.

Kvůli tomu po celém světě do manželství vstupují spousty mladých lidí, kteří nejsou na takový závazek dostatečně připraveni a nejsou ani dost zralí na to, aby se zhostili zodpovědnosti, která je s tímto svazkem spojena, ale odmítají dál snášet zákaz sbírat sexuální zkušenosti.

Představa nadřazenosti mužského pohlaví, která vychází z konceptu “Boha mužského rodu”, má silný vliv na osud mnoha manželství.

V některých kulturách je manželství považováno za určitou formu vlastnictví a otroctví, kdy se žena stává majetkem muže – ten za ni mnohdy i zaplatí jejím rodičům – a muž si od ní nechává sloužit. Dokonce i v kulturách, ve kterých vládnou méně extrémní názory, se očekává, že žena bude vůči svému manželovi “poslušná” a ve všech ohledech se mu bude podřizovat. Muž je označován za “hlavu rodiny”.

Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že taková je Boží vůle.

N.D.Walch

Učím vás, jak učinit šťastnou sebe i svého partnera – žensky.

Kdy cokoliv, co chcete, pro vás udělá a bude vás na rukou nosit. A přitom vy při tom budete Ženami 🙂

s láskou Miluška

Kam dál?

Komentáře