EGCG – látka ze zeleného čaje, která zaujala vědce

Zelený čaj lidé pijí už po staletí. V posledních desetiletích ale začal přitahovat také velkou pozornost vědců.

Jedním z důvodů jsou katechiny – přírodní rostlinné látky patřící mezi polyfenoly.

A mezi nimi má výsadní postavení látka se složitým názvem:

EGCG – epigalokatechin galát

Právě EGCG patří mezi nejvíce zkoumané složky zeleného čaje.

Vědci se zajímají o jeho antioxidační vlastnosti, působení na buněčné signální dráhy, metabolismus i procesy spojené s dělením a životním cyklem buněk.

A velmi zajímavou oblastí je také výzkum nádorových buněk.

Co vlastně zelený čaj obsahuje?

Zelený čaj se vyrábí z listů rostliny Camellia sinensis.

Na rozdíl od černého čaje neprochází stejným stupněm oxidace, a zachovává si proto jiné zastoupení přirozených rostlinných látek.

Mezi nejznámější patří katechiny:

• EGCG – epigalokatechin galát,
• EGC – epigalokatechin,
• ECG – epikatechin galát,
• EC – epikatechin.

Největší pozornost výzkumu získalo právě EGCG.

Proč EGCG vědce tolik zajímá?

EGCG je biologicky aktivní látka a v laboratorním výzkumu se ukazuje, že dokáže zasahovat do celé řady buněčných procesů.

Vědci proto zkoumají například jeho vztah k:

• oxidačním procesům,
• zánětlivým mechanismům,
• buněčnému metabolismu,
• buněčným signálním drahám,
• regulaci buněčného cyklu,
• apoptóze neboli programované buněčné smrti,
• tvorbě nových cév,
• metabolismu tuků a sacharidů.

A právě schopnost EGCG ovlivňovat různé buněčné mechanismy vedla k intenzivnímu výzkumu v oblasti nádorových onemocnění.

EGCG a nádorové buňky

Tady se dostáváme k tomu, proč byl původní článek na Empatii věnován právě spojení zeleného čaje a rakoviny.

Laboratorní výzkum EGCG je v této oblasti skutečně rozsáhlý.

V buněčných kulturách a preklinických modelech vědci zkoumají například to, zda EGCG dokáže ovlivňovat:

Buněčný cyklus

Nádorové buňky se vyznačují mimo jiné tím, že se jejich dělení vymklo běžným regulačním mechanismům.

Proto vědce zajímá, jak EGCG působí na signální dráhy, které se podílejí na řízení buněčného cyklu a množení buněk.

Apoptózu

Naše tělo má přirozené mechanismy, pomocí kterých může poškozená nebo nepotřebná buňka ukončit svůj život.

Tomuto procesu říkáme apoptóza neboli programovaná buněčná smrt.

Laboratorní studie zkoumají, zda EGCG dokáže některé z těchto mechanismů ovlivňovat také v nádorových buňkách.

Angiogenezi

Aby mohl rostoucí nádor získávat živiny a kyslík, potřebuje vlastní zásobování krví.

Proces vytváření nových cév se nazývá angiogeneze.

Také mechanismy související s angiogenezí patří mezi oblasti, ve kterých je EGCG předmětem výzkumu.

Buněčné signální dráhy

Buňky mezi sebou i uvnitř sebe neustále předávají informace.

EGCG je zajímavé tím, že v laboratorních podmínkách působí na několik signálních drah souvisejících s růstem, dělením a přežíváním buněk.

Proto není překvapivé, že se zelený čaj a jeho katechiny objevují ve výzkumu různých typů nádorových buněk.

Od laboratoře k člověku je ale dlouhá cesta

A tady je důležité rozlišovat.

To, že určitá látka vykazuje zajímavé účinky v buněčné kultuře nebo u zvířat, ještě není totéž jako její působení v lidském organismu.

EGCG se proto zkoumá také v klinických studiích u lidí.

Výsledky dosavadního výzkumu nejsou u jednotlivých nádorových onemocnění jednotné. Klinických studií je výrazně méně než studií laboratorních a liší se použitými dávkami, přípravky i délkou podávání.

Výzkum proto pokračuje.

A právě to je na přírodních látkách fascinující:

rostlina, kterou lidstvo zná po staletí, může stále otevírat úplně nové otázky pro moderní vědu.

EGCG není zajímavé jen pro onkologický výzkum

Katechiny zeleného čaje se zkoumají také v souvislosti s metabolismem, krevními tuky, krevním tlakem, glukózovým metabolismem, oxidačními a zánětlivými procesy nebo funkcemi nervového systému.

Klinické studie a jejich souhrnné analýzy například sledují vztah zeleného čaje a jeho extraktů k hodnotám LDL cholesterolu, krevního tlaku, krevního cukru a dalším metabolickým ukazatelům.

Ani zde však není dobré z jednotlivých výsledků dělat jednoduché sliby.

Zelený čaj je totiž směsí mnoha látek a koncentrovaný extrakt není totéž jako šálek čaje.

Zelený čaj a extrakt ze zeleného čaje nejsou totéž

Tohle je velmi důležitý rozdíl.

Když si připravíme zelený čaj z čajových lístků, přijímáme katechiny jako součást běžného nápoje.

Koncentrovaný extrakt ze zeleného čaje může obsahovat podstatně vyšší množství katechinů a EGCG.

A více automaticky neznamená lépe.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin se zabýval také bezpečností katechinů zeleného čaje.

Běžně připravovaný zelený čaj je při obvyklé konzumaci obecně považován za bezpečný.

U vysoce koncentrovaných doplňků je ale situace jiná. U vysokých dávek EGCG byly v některých studiích pozorovány změny jaterních enzymů.

Proto je při používání koncentrovaných extraktů důležité sledovat skutečné množství EGCG v denní dávce, nikoli pouze nápis „zelený čaj“ na obalu.

Zelený čaj je krásným příkladem toho, jak se setkává tradice s moderní vědou

Po staletí byl jednoduše nápojem.

Dnes dokážeme jednotlivé látky z čajových lístků izolovat, analyzovat a sledovat, co dělají v buňkách.

A EGCG je jednou z těch, které vědcům stále dávají mnoho otázek.

Možná právě proto je zelený čaj tak zajímavý.

Ne proto, že bychom z něj měli dělat „zázračný lék“.

Ale proto, že nám znovu ukazuje, kolik biologicky aktivních látek se může ukrývat v obyčejné rostlině.

A co doplňky stravy se zeleným čajem?

Výtažek ze zeleného čaje najdeme také v některých doplňcích stravy.

Pokud jej výrobek obsahuje, zajímala bych se především o:

• množství extraktu v denní dávce,
• jeho standardizaci,
• obsah katechinů,
• množství EGCG,
• další účinné látky ve výrobku.

V nabídce CaliVita jsme výtažek ze zeleného čaje znali například jako jednu ze složek přípravku Mega qProtect, ve kterém byl kombinován s dalšími látkami.

U konkrétního výrobku je však vždy důležité vycházet z jeho aktuálního složení a doporučené denní dávky, protože právě ty rozhodují o tom, co o něm můžeme skutečně říci.

Zelený čaj je s námi stovky let.

Výzkum jeho látek ale zdaleka nekončí.

A možná ještě dlouho budeme objevovat, co všechno se v jednom zeleném lístku skrývá.

s láskou vaše Miluška

Zdroje a další čtení:

EFSA – European Food Safety Authority: Scientific Opinion on the safety of green tea catechins.

Wiese F. et al.: Green tea and green tea extract in oncological treatment: A systematic review. International Journal for Vitamin and Nutrition Research.

Green tea catechins – laboratorní a klinický výzkum: odborné práce dostupné v databázi PubMed.

Systematické přehledy klinických studií: výzkum katechinů zeleného čaje a jejich vztahu k metabolickým a kardiovaskulárním ukazatelům.