Svět a společnost - Empatia

Také jste si koupili kytičku?

Miluška Haršániová — Sat, 16 May 2026 07:14:00 +0000

Květinový den – český den proti rakovině. Víte vůbec, co podporujete, když si kytičku kupujete?

Peníze ze sbírky se použijí na:

– preventivní působení na širokou veřejnost prostřednictvím letáků s informacemi
– na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologické výchovy, výzkumu a vybavení onkologických center.

Co to v praxi znamená, se můžete dočíst na jejich stránkách.

Prevence rakoviny podle nich tkví v těchto zásadách:

1. Nekuřte! Pokud kouříte, přestaňte. Nejste-li schopni přestat, rozhodně nekuřte v přítomnosti dětí.

2. Vyvarujte se obezity.

3. Denně vykonávejte nějakou tělesnou činnost.

4. Jezte denně více různých druhů ovoce a zeleniny, alespoň v pěti porcích. Omezte příjem potravin obsahujících živočišné tuky.

5. Jestliže pijete alkohol, ať již pivo, víno nebo koncentráty, snižte spotřebu na dva nápoje denně, jste-li muž, a na jeden, jste-li žena.

6. Nevystavujte se nadměrnému slunečnímu záření. Zvlášť důležité je chránit děti a mladistvé. Ti, kdo mají sklon se rychle spálit, se musí chránit během celého života.

7. Dodržujte přesně pravidla ochrany před známými rakovinotvornými látkami. Dodržujte všechny zdravotní a bezpečnostní předpisy při styku s látkami, které mohou způsobit rakovinu. Dodržujte směrnice radiační hygienické služby.

8. Ženy od 25 let by se měly zapojit do skríningu děložního hrdla v programu se zajištěnou kontrolou kvality v souladu se Směrnicemi Evropské unie.

9. Ženy od 45 let by se měly zapojit do mamárního skríningu v programu se zajištěnou kontrolou kvality v souladu se Směrnicemi Evropské unie.

10. Ženy a muži od 50 let by se měli zapojit do skríningu tlustého střeva a konečníku v programech se zajištěnou kontrolou kvality.

11. Účastněte se očkovacích programů proti infekci způsobené virem hepatitidy B.

Tak co? Souhlasíte s tím? Podporujete tuto prevenci? Chcete, aby vaše dvacetikoruna skončila v tomto programu?

Bod 1.- 5. jsou v pořádku, s těmi je jasné, že člověk souhlasit musí, bod 6. je mírně řečeno sporný.

Slunce svítí na lidi od pradávna a najednou bychom se měli před ním chránit a to ještě navíc nějakými krémy s ochrannými faktory? Rakovinu prostě slunce nezpůsobuje.

Bod 7. o ochraně před chemickými látkami je doslova směšný. Máte se chránit před rakovinotvornými látkami a pak, když náhodou rakovinu dostanete, budete léčeni a totálně zdevastováni chemií takového kalibru, že cokoliv ve vás ještě zdravé zůstalo, bude trvale poškozeno.

A body zbývající jen nahrávají medicínskému a farmaceutickému byznysu, ale s prevencí nemá vůbec nic společného.

Takže když se tak na to podívám, tak body, se kterými souhlasím, musím zařídit já sama, nepotřebuji na to žádné peníze od nikoho, žádnou pomoc zvenčí, žádný leták ani lékařské odborné informace. O zdravý životní styl se zkrátka musím postarat sama. K čemu tedy ta má dvacetikoruna slouží?

K podpoře stávajícího systému léčby rakoviny, se kterým ale nesouhlasím, protože vidím, že k ničemu nevede! Proč to tedy mám podporovat?

Takže já kytičku nekupuji a není to proto, že nechci, aby se vyléčili lidé s rakovinou, není to proto, že nejsem solidární.

Doporučuji shlédnout dokumenty, které vám možná vezmou zbytky víry, že současná medicína je tu pro léčení lidí, dokumenty o léčbě rakoviny přírodní cestou, kde s údivem zjistíte, že jak léčit rakovinu už ví lidstvo téměř sto let, a dozvíte se také důvody, proč se tato cesta nepodporuje.

Třeba si pak také kytičku nekoupíte a raději si za dvacku koupíte kvalitní jablíčko

S láskou vaše Empatia

P.S. Stále častěji kolem mne umírají lidé, kteří před pěti a více lety byli „úspěšně“ vyléčeni z rakoviny.

Přesně si pamatuji jejich cestu, kdy chtěli cokoliv užívat přírodního, obraceli se na nás o pomoc, ale lékaři je zrazovali, ať nic nekombinují, protože by to mohlo zkreslit výsledky chemoterapie. Ti lidé pak byli šťastni, a my s nimi, že se „vyléčili“. A po pěti letech přišel nový nádor, ale tak agresivní, že dotyčný byl za měsíc pryč…

Jenže statistiky vyléčených pacientů z rakoviny se odvíjí od přeživších pět let, takže i když tito lidé zemřeli, jsou vedeni ve statistikách úspěšného vyléčení jako vyléčení. Je mi z toho zle… a smutno.

Chtěla bych vám říct, abyste nevěřili nikomu, že vás zachrání.

Smiřte se s tím, že budete mít nemoci, že budete procházet trápením a bolestí.

Smiřte se s tím, že zemřete Opravdu nás všechny nic jiného nečeká

Představte si, že budete mít nádor a nebude existovat žádná pomoc, nebude existovat celá ta mašinérie chemoterapií, ozařování, a všeho toho kolem. Prostě to nebude. Představte si to….

Co uděláte?

….

Už teď se můžeme všichni rozhodnout, že nebudeme pokusnými králíky a zdrojem peněz pro něco, s čím v principu nesouhlasíme.

Už teď můžeme prostě mít rakovinu a neléčit se z ní chemoterapií … umíte si to představit?

Já si to umím představit, protože už dávno jsem došla k rozhodnutí, že i kdyby jsem měla rakovinu, NIKDY se nebudu léčit chemoterapií, operacemi, ozařováním…. já jsem totiž smířená se smrtí a pokud má přijít, přijde v ten správný čas a já ji nepotřebuji oddalovat uměle.

Nekupuju si kytičku, abych podpořila další řezání, další výrobu smrtících (třeba až po pěti letech) „léků“. Kupuju si to, co pomáhá ve zdraví mně.

Pokud chcete začít, vstupte do KLUBU Zdraví Empatia a stáhněte si ebook Život podle A9P

s láskou Miluška

Článek Také jste si koupili kytičku? appeared first on Empatia.

Velikonoce

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 20:01:00 +0000

Máte pocit, že velikonoce se začínají vnímat stejně šíleně jako vánoce? Obchody nabité čokoládovými nesmysly, akce na maso, uzeniny, paštiky, nádivky a jiné „dobroty“, reklamy na alkohol šitý přesně na velikonoce…

Současně si uvědomujete, jakou výzvou tyto svátky pro nás jsou? Cítíte v nich cosi „víc“ a nevíte, co s tím?

Velmi dobře všichni, ač si to uvědomujeme nebo ne, vnímáme změny, které se kolem nás i v nás dějí. Zažíváme období přeměny, která nás jako lidstvo může – a nemusí – posunout dál. Záleží na tom, jak se k tomu postavíme my – lidstvo.

A kdopak je to „lidstvo“?

Jsem to já, ty, vy, jsme to my. Máme za sebou stohy přečtených knih s životními moudry, jak vnímat vše kolem nás jen jako zrcadlo, obraz sebe, impulz k zamyšlení nad sebou.

Vnímejme tedy vše, co prožíváme, jako výzvu ke změně vlastních postojů.

Reálných postojů.

A tak, když vidíme, jak kolem nás lidi šílí a nakupují, chystají se na velikonoce, vnímejte to jako vlastní zrcadlo – i tak jsem se loni choval, nesoudím, jen se toho již nezúčastním.

Základní zákon fungování Vesmíru, zákon přitažlivosti, je o tom, že jsme tvůrci.

Jsme tvůrci vlastního života, následně tvůrci všeho kolem nás, na celé planetě. Máme tendence s těmi „ošklivými“ věcmi se neztotožňovat a říkat, že to neovlivním, ale nebalamuťte sami sebe.

VŠE, co se kolem nás děje, je naše tvorba.

Jsme dost silní změnit celý svět! A jak?

Budu se chovat ke VŠEMU, co se děje kdekoliv na planetě jakkoliv daleko a jakkoliv to se mnou zdánlivě nesouvisí, jako by to bylo mé.

Jak reagujete na to, když vaše dítě vykrade obchod? Fetuje nebo kouří? Prostě dělá něco špatně? Jsem tvůrce, mohu VŠE změnit – pokud se změním já. A tak přijímám své dítě s tolerancí, trpělivostí a vděčností, vím, že ho miluji takové jaké je, i s chybami, nesoudím, podporuji ho a miluji ho! Miluji ho tak, jak je, s tím, jak se chová. A tak milujme i sousedku, která se honí za nákupy a akcemi, tolerujme všechno konání kohokoliv, i když se nám příčí (i naše chování se někdy někomu příčí). Můžeme změnit celý svět – pokud změníme sebe. Změním přístup k velikonocům, odmítnu dělat, co mi nepřipadá v souladu s láskou, nebudu množit to, co se mi nelíbí.

Velikonoce jsou svátky jara, od pradávných dob se slavily pro návrat nového zrození, nového života, začátku něčeho plodného.

Stejně, jako si koupíme amulet či máme pověšenou třeba zvonkohru, protože věříme, že je symbolem čehosi, co jsme přijali, zkusme přijmout i některé symboly velikonoc, a ty, které se nám příčí, odmítněme.

Vajíčko je symbol zrození, nového počátku,

je kulaté a tak je symbolem všesouvisející energie, která stále dokola proudí – pokud máte pocit, že potřebujete nabít novou energií po zimě, pokud máte v hlavě s prvním sluníčkem nové vize, plány a nápady, pak malujte vejce, vložte do toho procesu víru v nové, touhu po změně, očekávání ve dny příští, plodné. Modrou pro lepší vztahy, červenou pro více lásky, žlutou pro spokojenost, zelenou pro toleranci.

Mazanec je symbolem hojnosti,

najdeme v něm „plody“ dnů příštích- rozinky; kyne stejně, jako se násobí vše na jaře, vše roste a zvětšuje se; musíme do jeho zpracování vložit vlastní energii při mísení stejně, jako musíme semínko zasadit a dávat na něj pozor, aby vzešlo. Tvar mazance je kulatý, opět symbol harmonie.

Pomlázka z proutků v sobě má všechnu jarní sílu stromu, pružnost, ohebnost,

švih, v jednom malém proutku je ukryt celý strom (zkusili jste pomlázku zasadit?), tolik energie má. S vědomím této veliké síly by ji měli muži používat – sama i bez přidání jejich síly je silná dost. S láskou a tímto vědomím by ji měli uplést, a s láskou a s tímto vědomím tuto sílu předávat svým milovaným ženám, aby ony celý rok byly pružné (ve svých názorech), ohebné (ve svých postojích) a svižné (ve schopnosti být rodinným tvůrcem).

Můžeme péct beránka jako symbol nutnosti mít více pokory

a povědomí, že jsme součástí celku, stádečka Vesmíru. Můžeme si pořídit zajíčka jako symbol štěstí, skromnosti a pomíjivosti života. Můžeme co chceme, pokud v tom vidíme smysl.

Nezapomínejme ale na to, že všechny tyto tradice a symboly vzešly z přírody,

kdyby nám nedala příroda obilí, nebyl by mazanec, bez slepice by nebylo vejce, bez jívy proutí.

Buďme vděčni především jí, naší matičce, která nás miluje stejně jako my milujeme své děti – bez souzení a s tolerancí.

Zkusme být, alespoň tak, jak je to v našich silách, být vděčné děti.

Zkusme si uvědomit, co všechno nám dává a za co vše jí máme být vděčni. A zkusme jí to vrátit. Alespoň teď, o velikonocích.

Myslíte, že vás vyzývám k tomu, abyste šli čistit potok nebo uklízet les?

Můžete, pokud to tak cítíte, ale nemusíte.

Mamince stačí, když ji děti milují.

A děti milují tak, že jsou rády (jsou vděčné), že mají maminku takovou, že se o ně postará. Zasmějí se, když je maminka pohladí, radují se, když jim maminka něco dává.

A tak i my se radujme, že nám naše matka Země něco dává.

Buďme vděční za vše, co v přírodě najdeme, co vidíme, co nás obohacuje.

Využijte krásné dny velikonočního volna k vracení naší matce Zemi toho, co nám dává ona, aniž čeká něco zpět.

Běžte ven, do přírody, dívejte se kolem sebe a žasněte! Je nad čím

Zastavte se a všímejte si trávy, pampelišky, pučícího stromu, kachny na hnízdě, letícího ptáka, bzučící včely, tekoucí vody,…. zastavte se a uvědomte si nádheru toho všeho, pocítíte takový příliv vděčnosti, že možná i slzička ukápne. Slza je také symbol – pochopení.

Změňme svět kolem sebe tím, že změníme své zvyky a postoje

Užijte si to!

S láskou Miluška

Článek Velikonoce appeared first on Empatia.

Ctíte tradice velikonoc?

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 19:00:00 +0000

Velikonoční tradice nemusí být nutně spojena s křesťastvím. Tradice jsou daleko starší a jsou spojeny s naším napojením na přírodu.

Velikonoční dny předchází 40 denní půst, který souzní s očistou jater a žlučníku.

O masopustu, kterým začínal velikonoční půst, si přečtěte tady

A o tom, jak se postili naši předkové, co jedli a dělali, v tomto článku

Je dobré si připomínat své kořeny a ctít své předky.

Jsme jejich pokračováním a jejich součástí.

Proto vyberme si maličko z toho, co oni dělali a s úctou a vzpomínkou v tom pokračujme. Hlavně se při tom radujme a užívejme si to!

Květná neděle

Poslední neděle 40 denního půstu
Utrhneme větvičku jívy a radujeme se z nádhery, kterou nám poskytuje.
Oblékněte si nové šaty
Nemělo by se péct z mouky
naplánovat si úklid (od pondělí)

Modré pondělí

Bereme si volno v práci
Začínáme s úklidem domu
Měli bychom tento den strávit v klidu sami se sebou a moc nepovídat, věnovat se úklidu
Zbavujeme se všeho zimního a vymetáme i zimu a chlad ze svých duší. Ladíme se na jaro.

Šedivé úterý

Pokračujeme v jarním úklidu
Pozornost věnujeme hlavně vymetáním pavučin a pavouků

Škaredá středa

Poslední den úklidu, soustředíme se především na vyčištění komína, nebo pomyslně na vyhnání zlého z našeho domu
Celý den je třeba se usmívat. Kdo se zamračí, zůstane mu to po celý rok.
Jezte „škaredé“ jídlo – takové, které vypadá nepovedeně
Večer upečte jidáše

Zelený čtvrtek

Den očisty a zbavení se starého
Ráno se umýt venku v přírodní vodě, projít se bosky v trávě v rose
Posnídat velikonočního jidáše
Uvaříme si nějaké zelené jídlo
Nehádat se a nepůjčovat si nic

Velký pátek

Nejtišší den v roce, protože byl ukřižován Ježíš Kristus
Den půstu bez masa
Ráno se umýt venku v přírodě v tekoucí vodě
Den, kdy se dějí zázraky, otvírají se skály s poklady a také jiné dimenze.
Je to den věštění a napojení se na vyšší síly. Modlitby, ale i věštby a magické praktiky mají větší účinek.
Nemělo by se pracovat, vůbec ne prát a hýbat se zemí.

Bílá sobota

Zdobí se domy a připravují na slavnostní čas.
Zapalují se svíce – symboly světla a příchodu nového života.
Muži pletou pomlázky, ženy pečou beránky a mazance, děvčata barví a zdobí vajíčka.

Velikonoční neděle

Jeden z nejradostnějších dnů v roce – hoduje se, jí a pije
Den pečení slavnostního pečiva, mazanců a beránků, a barvení vajíček. V každém jídle musí být vejce.

Velikonoční pondělí

Chlapci šlehají děvčata pomlázkami z proutí, čímž v nich povzbuzují energii plodnosti a síly.
Děvčata chlapce obdarovávají vejci, které symbolizují znovuzrození života a jeho věčné trvání.

Ať si vyberete cokoliv, hlavně s úsměvem!

Veselé velikonoce ♡

s láskou Miluška

Článek Ctíte tradice velikonoc? appeared first on Empatia.

Velikonoční pondělí

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 15:03:23 +0000

Velikonoční nebo také Červené pondělí je dnem koledování.

Velikonoce končí starým pohanským zvykem šlehání pomlázkou, který přežil do součastnosti. Žena nebo dívka má být jemně pošlehána čerstvými, neloupanými, ještě neolistěnými proutky vrby. Vdaným ženám má zajistit plodnost a energii, svodným děvčatům svěžest, krásu a zdraví. Ženy a dívky se za omlazující pošlehání pomlázkou odměňují kraslicemi. Součástí koledování může být polévání vodou, někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže.

V hraničních oblastech s Rakouskem a Německem bývalo zvykem upéct pro děti z kynutého těsta zajíčky nebo ptáčky, vložit do nich vejce a ukrýt v domě nebo na zahradě.

Tato tradice vychází z pověsti o bohyni Ostaře, která měla na starost příchod jara. Jednou nedopatřením probudila jaro o něco později a na zemi pak našla skoro zmrzlého ptáčka. Sice ho uzdravila, ale protože měl křídla poničená od mrazu a nedokázal rychle létat, proměnila ho ve hbitého zajíce a jako vzpomínku na někdejší podobu mu nechala schopnost snášet vajíčka. V některých krajích přinášel dětem velikonoční nadílku skřivánek.

Odpoledne Velikonočního pondělí patřilo dětem.

Za vsí bývalo živo, neboť se tam hrály různé hry o vykoledovaná vajíčka. Chlapci například ťukali vejcem o vejce a komu dříve prasklo, ten prohrál a musel dát všechna svá vykoledovaná vajíčka vítězi. Jinde se koulelo vajíčky po nakloněné ploše a vyhrával ten, komu se vajíčko dokoulelo nejdál.

Pondělní večer pak patřil mládeži trochu odrostlejší, která dováděla v hospodě při muzice.

Navracíme se k tradicím našich předků, navracíme se tím i k sobě – Táhni k sobě

Veselé velikonoční pondělí jako každý jiný den! Užívejte život!

s láskou Miluška

Článek Velikonoční pondělí appeared first on Empatia.

Velikonoční neděle

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 14:00:35 +0000

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Světí se mazance, malují kraslice a hlavně se jí a pije

Dnes je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně. Po Kristově vzkříšení zase zazní zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. Název svátků Velikonoce je odvozen od „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Končí období vážnosti a začíná čas radosti a oslav nového života. Víte, jaké lidové tradice a zvyky se o Velikonoční neděli dodržovaly?

Boží hod velikonoční je pro křesťany jedním z nejradostnějších dnů v roce. Podle evangelií vstal Kristus z mrtvých za svítání. Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry – smrt není konec, ale začátek nového života. To se projevuje již na slavnostní ranní mši, kde hoří o Bílé sobotě zapálený paškál a zaznívá zpěv Aleluja, zapovězený po celu postní dobu. Na ranní mši měli věřící přijít v něčem novém, to aby projevili radost nad novým životem.

Jídlo svěcené na Boží hod velikonoční

Při dopoledních bohoslužbách si v kostele lidé nechávali posvětit z domova v košíku nebo na talíři přinesené jídlo, většinou beránka, mazanec, chléb, vejce a víno. Někde taky klobásy a jitrnice. Svěcení potravin má dlouho tradici, obdobné rituály znali už první křesťané. Z konce 15. století se dochoval oficiální přípis z Prahy, který obsahuje 18 druhů potravin vhodných k požehnání. Byly mezi nimi např. i slanina, holoubata, ryby, koláče, mléko či med.

Svěcené jídlo pak rodina společně snědla, někde už v kostele po mši. Poměrně běžné bylo podarovat jím i domácí zvířata, kousek položit na pole či v zahradě a hodit do studny, aby bylo dost vody, rodily stromy i pole a zvířata byla zdravá. Tradice velí, že kus posvěceného pokrmu musí dostat i každý host v domě.

Velikonoční mazanec

Mazanec z kynutého těsta patří mezi nejstarší české obřadní pečivo u nás. Tvar bochánku má záměrně, aby připomínal chléb, boží dar. Dělalo se na něm stejně jako na chlebu znamení kříže, na památku umučení Krista. Podle lidových tradic symbolizuje slunce a kynuté těsto samo o sobě symbolizuje nový život, ale taky bohatství, protože při kynutí nabírá na objemu. „Dáte-li kus mazance, dostanete mládence,“ říká jedno staré pořekadlo, a tak není divu, že tímto pečivem mladé dívky vítaly návštěvníky ve stavení.

Co jíst a pít o Velikonoční neděli

Tradičním jídlem na Velikonoce je nádivka, někde nazývaná sekanice či hlavička. Ten jediný pravý recept nenajdete, protože nádivka se dělala kraj od kraje jinak. Někde s krupicí, jinde s klobásou, a tak záleží jen na vás, co vám bude chutnat. Typická je ovšem kombinace masa, s vejci nebo s pečivem, a také s mladými kopřivami, libečkem,petrželkou, bršlicí, popencem, česnekem medvědím, kerblíkem a dalšími prvními jarními bylinkami.

A protože nutnost postit se už je minulostí, na slavnostním nedělním stole se objevuje mnoho jídla – maso, mléko, vejce, které v době postní lidé jíst nemohli. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. O tom, co se na stole nakonec objevilo, rozhodovaly místní zvyklosti a možnosti rodiny.

Lidové tradice o Velikonoční neděli

Protože Ježíš Kristus vstal z hrobu, přicházelo jaro a skončila doba postní, byl prostor pro radost a zábavu. Dobrovolní herci inscenovali různá divadelní představení na motivy života Kristova, pořádaly se tancovačky a lidé se bavili a pili.
Zábavy začínaly již brzy ráno. Říkalo se, že slunce si na Boží od velikonoční při svém východu třikrát povyskočí radostí nad vzkříšením Páně, a naši předkové si proto přivstali, aby to viděli. Objevilo-li se slunce na čistém nebi, znamenalo to pěkné léto a bohatou úrodu.
Dívky barvily kraslice a chlapci pletli pomlázky.
Lidé si předávali malé dárky, aby někoho „beránek nepokakal“.
Bylo nepsaným pravidlem, že o Velikonočí neděli se nesmí zametat, prát, mýt nádobí, stlát, šít, čistit boty, vynášet hnůj z chléva…

Co se dělá na Boží hod velikonoční

Dříve bylo hojně rozšířeným zvykem, že rodina snědla společně jedno vejce, uvařené už na Velký pátek se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. To proto, aby se členové rodiny v dalším roce nerozhádali a drželi pohromadě. Když pak někdo zabloudil, měl si vzpomenout s kým na Boží hod velikonoční jedl vajíčko a prý by okamžitě nalezl cestu zpět.

V tento den dávala dívka svému vyvolenému jako koledu, tzv. uzel. Byl to bílý, pěkně vyšívaný šátek, naplněný barevnými vejci, kterých bývala kopa a přidával se k nim mazanec a obřadní pečivo. Někdy dívka dávala do uzlu i tzv. rejsky – vejce rýsovaná, nebo straky, což byla vejce malovaná voskem a pak namáčená v barvě. Do uzle se také dávaly tzv. párky, což byla dvě barevná vajíčka k sobě spojená stužkou. Ta si chlapci schovávali na památku.

Velikonoční pranostiky

Prší-li na Boží hod, sucho úrodu vysuší.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.

Zítra si užijte velikonoční pondělí, a pak všechny dny jeden po druhým!

Celý život je oslava!

s láskou Miluška

Článek Velikonoční neděle appeared first on Empatia.

Bílá sobota

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 12:00:08 +0000

Bílá sobota je den vzkříšení Krista

Odkud pochází název Bílé soboty, to se můžeme dnes jenom dohadovat. Zřejmě byl odvozen od bílých rouch katechumenů, kteří se po dobu půstu připravovali na křest. Byl to poslední den půstu a nesl se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. Kostelní zvony se znovu rozezněly a smělo se zpívat. Důležitou roli hrál oheň. Svěcení ohně zavedla církev už v 8. století, obřad zahajoval slavnost vzkříšení. O půlnoci se konala slavnostní mše vzkříšení Krista.

Všechny předchozí dny velikonočních oslav najdete přehledně v článku: Ctíte tradice velikonoc

Bílá sobota v liturgii: svěcení ohně a paškál

Mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista začíná slavnostním svěcením ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před kostelem. Od tohoto posvěceného ohně, kterému se říkalo Jidášův oheň nebo pálení Jidáše, se zapálila velká svíce, zvaná paškál, která se pak opatrně donesla do kostela a lidé si od ní pak zapalovali své svíčky, aby si svěcený oheň donesli domů.
V mnoha domácnostech lidé na Bílou sobotu nechali oheň vyhasnout a z posvěceného ohně si brali uhlíky či polínka, a těmi pak doma opět zažehli nový oheň.
Z ohořelých dřívek se dělali tzv. Jidášovy křížky, které hospodáři zapichovali do pole, aby bylo úrodné. Sloužily také jako ochrana před bouřkami, kroupami povodněmi, oharky se dávaly do základů nových stavení, zastrčené za trámem měly chránit dům před ohněm.
Popelem z ohně lidé sypali louky, aby na nich bylo vždy hodně trávy pro dobytek.

Bílá sobota v lidových tradicích

Hospodyně musely mít na Bílou sobotu nová košťata, kterými ještě před kuropěním vymetly celé stavení, aby zůstalo čisté po celý rok a nedržel se v nich hmyz a další havěť. Košťata, potom hodily do potoka, aby s nimi voda odnesla z domu všechnu špínu.
Na Bydžovsku se mladá děvčata myla ranní rosou, aby byla celý rok pěkná a nedělaly se jim pihy.
Muži pletli z vrbového proutí pomlázky, ženy pekly beránky a mazance, děvčata barvila a zdobila vajíčka.
Odpoledne bývalo někde zvykem honit Jidáše – chlapce převlečeného do kostýmu. Průvod obešel celou vesnici a nakonec se kostým Jidáše spálil.
Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

Vracíme se k tradicím našich předků stejně jako k sobě – Táhni k sobě

Užívejte veselou Bílou sobotu a těšte se na Velikonoční neděli a pondělí

Užívejte každý den jako ten největší svátek, protože jím je

s láskou Miluška

Článek Bílá sobota appeared first on Empatia.

Velký pátek

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 10:00:52 +0000

Velký pátek je dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus.

Je proto považován za den smutku a nejtišší den v roce. Kromě nezbytných povinností lidé podle lidových tradic nesměli pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí.

Bílá sobota byla posledním dnem půstu a nesla se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. Důležitou roli hrál v sobotu oheň a jeho svěcení. Muži pletli z vrbového proutí pomlázky, ženy pekly beránky a mazance, děvčata barvila a zdobila vajíčka.

Všechny předcházející dny velikonočního týdne najdete v článku: Ctíte tradice velikonoc

Velký pátek, den ukřižování Ježíše Krista

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící k zvláštní modlitbě. Velká pátek je považován za den smutku, modliteb a klidu, říkalo se, že je to nejtišší den v roce. Konaly se pouze bohoslužby slova (četly se pašije), nehrály varhany, nezvonily zvony. V kostelech se květinami a svíčkami zdobil jen boží hrob, někdy se do něj ukládal kříž a věřící tu drželi stráž (na Moravě se říkalo hlédat umrlého Ježíša).

Co se na Velikonoční pátek nesmí či musí dělat

Velký pátek byl dnem plným pověrečných zákazů. Lidé také věřili, že tenhle den mají nejen modlitby, ale i věštby a magické praktiky větší účinek.
Na Velký pátek drželi lidé přísný půst, málo a tiše mluvili, snažili se nedělat hluk a kromě nezbytných povinností se nesmělo pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí.
V některých krajích se nesmělo prát prádlo, protože by se namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Ovšem nebylo tomu tak všude, někde naopak muži čistili chlévy a hnůj vyváželi na pole, aby zajistili bohatou úrodu, a ženy šily prádlo, protože věřily, že kdo má v šatech pár stehů ušitých velkopátečními nitěmi, bude chráněný před nebezpečím, hlavně uhranutím i utopením.
Před východem slunce jako první z rodiny vstala hospodyně a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo. Nebo vynášely na potok díži s mlékem a chlebovou lopatu, aby bylo v hospodářství stále dost mléka a chleba.
Řada pověr pocházela ze strachu z čarodějnic a nebezpečí uhranutí, a proto se neslo nic půjčovat, prpotože půjčená věc by mohla být očarovaná.
Ráno lidé vyrazili k potoku nebo řece, aby se omyli tekoucí vodou, anebo se aspoň snažili ponořit do kádě s vodou. Největší léčivou sílu ale měla voda proudící, zaručené účinná byla voda vyvěrající z lesních pramenů nebo proteklá mlýnským náhonem.
Voda na Velký pátek dokázala vyléčit choroby očí a kůže, nosila krásu a svěžest. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně.
Vodou, ale tentokrát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí. Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.

Na Velký pátek se otvírají poklady

Na Velký pátek se údajně otevírají skály a země a vydávají poklady, které označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník s ukrytými rytíři.

Tradiční velkopáteční pokrmy

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, a tak nevařili a nejedli maso. Podávala se například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje. Na Kladensku se jedla čočka, které měla přinést do stavení peníze.

Staročeské ušelo

Ingredience

100 g másla
100 g cukru
80 g pšeničné krupice
6 žloutků
špetka soli
1 žička skořice
povidla

Postup

Nejprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici, opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky a dobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme asi 20 minut dojít. Kaši rozdělíme do dvou misek, každou ozdobíme lžičkou povidel a posypeme skořicí, můžeme přidat ještě plátky jablka nebo jiného ovoce.

Vracíme se k tradicím předků stejně jako k sobě – Táhni k sobě

Užijte si magický Velký pátek a zítra se těšte na Bílou sobotu, stejně jako na každý následující den kdykoliv v roce

Užívejte!

s láskou Miluška

Článek Velký pátek appeared first on Empatia.

Zelený čtvrtek

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 09:30:07 +0000

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů, váží se k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Jsou také časem lidových tradic a zvyků, spojených s vítáním jara. Zeleným čtvrtkem začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. K Zelenému čtvrtku se také vážou mnohé tradice, zvyky a pověry. Třeba, že by měl každý sníst něco zeleného nebo zasít hrách.

Co předchází Zelenému čtvrtku?

Škaredá středa, Šedivé úterý, Modré pondělí a Květná neděla – v přehledu najdete v tomto článku: Ctíte tradice velikonoc

Zelený čtvrtek je dnem připomenutí si poslední večeře Páně, odpuštění a očisty.

Navečer utichnou všechny zvony a rozezní se až večer na Bílou sobotu. Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitější svátky v roce, důležitější než Vánoce.

Co si připomínáme na Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek večer vstupujeme do nejdůležitější části liturgického roku, do velikonočního tridua které začíná večerní mši na Zelený čtvrtek, pokračuje na Velký pátek, vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a Neděli zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení a vzkříšení. Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony, které se pak na několik dní odmlčí. Říká se, že odletěly do Říma. Když zazní zvony naposledy, zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok.

Zvuk zvonů býval nahrazen dřevěnými klepačkami nebo řehtačkami. S těmi obcházely děti stavení ve vsi za a za to dostávaly drobné odměny. Někde se obcházení domů z řehtačkami proměnilo na honění maskovaného chlapce – Jidáše. Ten rychle vyběhl z kostela na hřbitov, na náměstí a do polí. Při jeho dopadení mu chlapci hrkali a klepali kolem hlavy a pokřikovali popěvky o zrádném Jidášovi.

Omývání nohou

Od středověku se na připomínku Poslední večeře, kdy Kristus umyl nohy svým učedníkům, prováděl stejný obřad. Původně ho směl konat jen papež a biskupové (u nás je doložen již za vlády posledních Přemyslovců), přičemž se omývaly nohy dvanácti starcům, často žebrákům, nemocným či chromým. Později tento rituál mohli vykonával i faráři. Po celá staletí myli kněží výhradně nohy mužské, dnes se myjí nohy i ženám.

Proč se říká Zelený čtvrtek

Lidový název Zelený čtvrtek pochází nejspíše z německého Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Tento den byl totiž čtvrtkem odpuštění, kdy byli kající se hříšníci přijímáni zpět do společenství věřících. Jenomže lidé jsou líní pořádně vyslovovat a byli vždy, a tak se z přídavného jména grein, stalo časem grün a z čtvrtka lkavého se stal čtvrtek zelený.

Co jíst na Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek by měl každý sníst něco zeleného, a tak se nejčastěji vařily polévky, do kterých se dávaly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlice kozí noha, pěťour, žabinec, popenec, kerblík, česnek medvědí, sedmikrásky a další, které už stačily vykouknout ze země. Nebo hospodyně použily byliny, které pěstovaly doma na okně. Zvykem bylo také jíst pro zdraví špenát, hrách nebo zelí. Častým obědem byla také sladká kaše s medem.

Ráno nesměly chybět jidášky, pečené večer na Škaredou středu. Kdo jidáše potřeného medem snědl, byl prý celý rok chráněný před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu. Před nebezpečím chránil jenom ten jidáš, který byl doma pečený. Jeden jidáš se na Zelený čtvrtek také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu, nebo ho dostal dobytek, aby byl celý rok zdravý.

Co dělat na Zelený čtvrtek

Dříve lidé na Zelený čtvrtek vstávali hodně časně, ještě před rozedněním, pomodlili se a omyli se ranní rosou (někdy i sněhem), čímž se ochránili před onemocněním šíje a dalšími nemocemi. Někde se tato tradice dodržovala až na Velký pátek.
Paní domu si musely přivstat, aby zametly dům ještě před východem slunce. Nečistoty z podlahy se vysypávaly nikoliv do koše, ale na nejbližší křižovatce. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Podle pověry se o Zeleném čtvrtku neměl nikdo s nikým hádat a ani si nic půjčovat. Jen tak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze.
Na Zelený čtvrtek hospodáři seli hrách a len (samozřejmě podle počasí), protože se věřilo, že to, co se tento den zaselo, dobře prospívalo.
Někde hízeli lidé do studny chleba s medem, aby se v ní držela po celý rok voda.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé

K Zelenému čtvrtku se také váže několik lidových pranostik. Podle první můžeme odhadnout, jaké bude léto. Praví totiž:

„Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“ Tak uvidíme.

Další pak hovoří o tom, že Zelený čtvrtek je vhodný den pro výsadbu hrachu i obilí. Pak až do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

Zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)

Vracíme se k tradicím našich předků stejně jako k sobě – Táhni k sobě

Užijte si Zelený čtvrtek a celý předvelikonoční a velikonoční čas stejně jako každičký jiný den.

A zítra Velký pátek!

S láskou Miluška

Článek Zelený čtvrtek appeared first on Empatia.

Modré pondělí

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 07:00:51 +0000

Modré pondělí navazuje na Květnou neděli

Na Modré pondělí se nemá chodit do práce, ale doma uklízet.

Modré pondělí je první den posledního týdne před Velikonocemi. Pro křesťany bylo volným dnem, kdy se nemělo pracovat. Dětem a studentům začínaly vakace, tedy velikonoční prázdniny. Podle lidových představ se na Modré pondělí mělo doma začít s jarním úklidem a druhý den na Šedivé úterý pak speciálně vymetat pavučiny. Víte, proč se mu říká Modré pondělí?

Po Květné neděli začíná poslední předvelikonoční týden, kterému se říká pašijový, svatý nebo lidově barevný. Prvním dnem je Modré (někde také Žluté) pondělí a následuje Šedivé úterý. Z hlediska křesťanství nebyly tyto dva dny nijak zvlášť významné, žádné zvláštní církevní obřady se k nim nevážou. Pro věřící byla prvním důležitým dnem Velikonoc Škaredá středa.

Modré pondělí je den klidu

Na Modré pondělí žákům a studentům začínaly vakace, což byly velikonoční prázdniny. Bylo to praktické, neboť každý pomocník byl doma před Velikonocemi vítaný.

Modré pondělí v lidových tradicích

Ani v lidových tradicích nehrály Modré pondělí a Šedivé úterý tak velkou roli jako dny další, ale některé zvyky přece byly. Modré pondělí především znamenalo začátek pořádného jarního gruntování.
Na Modré pondělí hospodyně i hospodáři dávali do pořádku celé stavení, uklízeli, přebírali potřebné i nepotřebné věci, opravovali je nebo vyhazovali. O den později, na Šedivé úterý se pak speciálně vymetaly ze všech koutů pavučiny.
Jarním úklidem naši předkové symbolicky vyháněli zimu a špínu nejen z domácnosti, ale i ze svých duší.

Proč se říká Modré pondělí

Název je údajně odvozen od sukna, které tento den zdobí kostely. Nebo prý má kořeny v německém „blauer Montag“, které se vžilo pro den po neděli, kdy se lidé bavili a hojně popíjeli – a na neděle se ani čtyřicetidenní velikonoční půst nevztahoval. Slovo „blau“ znamená nejen modrý, ale přeneseně také „opilý“ či „neschopný práce“. Inu, při pitkách se udělí velmi snadno ňáká modřina.“

Vracíme se k tradicím předků stejně jako k sobě – Táhni k sobě

A dalším dnem předvelikonočního týdne je Šedivé úterý

s láskou vaše Empatia

Článek Modré pondělí appeared first on Empatia.

Škaredá středa

Miluška Haršániová — Mon, 30 Mar 2026 06:16:42 +0000

Škaredé středě předchází Šedivé úterý

Všechny dny předvelikonočního týdne v článku: Ctíte tradice velikonoc

Na Škaredou středu se celý den usmívejte a večer upečte velikonoční jidáše

Kromě toho, že si věřící v tento den připomínají podlou Jidášovu zradu, připadá na ni i řada lidových zvyků, tradic a pověr. Například se tvrdí, že kdo se na Škaredou středu mračí, bude mít blbou náladu celý další rok, takže se raději usmívejte, i když vám není do zpěvu. Nezapomeňte taky vymést saze z komína, jen tak vyženete z domu zlo. V tento den by i jídlo mělo vypadat trochu škaredě.

Škaredá středa svým názvem připomíná hanebný čin Jidáše Iškariotského. Ten v tento den zradil a udal Ježíše Krista, který byl poté uvězněn, odsouzen a umučen na kříži. Jako odměnu dostal Jidáš 30 stříbrných, které se staly stejným symbolem zrady jako on. Peníze si ale příliš neužil, protože se kvůli špatnému svědomí později oběsil. Pro křesťany je prvním důležitým dnem Pašijového týdne, který připomíná poslední chvíle Ježíše Krista.

Jak se jinak říká Škaredé středě

Středě před Zeleným čtvrtkem se říká Škaredá, ale také Sazometná, Smetná nebo Černá. Škaredá prý proto, že se v tento den Jidáš škaredil neboli žaloval na Ježíše a zradil ho. Sazometná či Smetná proto, že vrcholilo předvelikonoční gruntování vymetáním sazí z komína. Se sazemi a jejich barvou souvisí i další lidový název Černá středa.

Škaredá středa se někdy nazývá i Popeleční středa, která následuje po masopustním úterý a je prvním dnem čtyřicetidenního velikonočního půstu.

Nemračte se, nebo se budete podobat Jidášovi

Známá lidová pověra říká, že kdo se na Škaredou středu mračí, tomu to zůstane po celý další rok a každou středu se bude podobat hanebnému Jidášovi, takže je lepší zatnout zuby a i všechny nepříjemnosti a povinnosti zvládnout s úsměvem a dobrou náladou.

Vymeťte saze z komína a vyžeňte z domu zlo

Ve staveních našich předků o Škaredé středě vrcholilo několikadenní jarní gruntování. Ve středu bylo nejdůležitější vymést saze z komína. To bylo nejen čistě praktické, ale také symbolické – vymetení komína znamenalo vyhnání zlých sil a neštěstí ze stavení, aby v příštím roce nemohly lidem v domě škodit a jeho obyvatelé byli šťastní a zdraví. Podle zvyku vymetání komínů se Škaredé středě někde říká Sazometná, Smetná nebo Černá.

Co se má jíst na Škaredou středu? Škaredé jídlo!

Na Škaredou středu se nemělo jíst maso ani žádná tučná a honosná jídla. V tento den mělo i jídlo vypadat nepovedeně, potrhaně, jednoduše škaredě. Často se připravovaly trhance, kaše, bramborové placky nebo bramboráky. Před podáváním se ještě záměrně potrhaly, aby ještě více naplnily tradici Škaredé středy.

Besedické bramboráky

Ingredience

1 kg starých brambor
2 vejce
sůl
kmín
4–6 stroužků česneku
kousek slaniny
máslo nebo sádlo

Příprava

Oloupané brambory nastrouháme, dobře vymačkáme puštěnou vodu a smícháme je s vejci. Směs jen mírně osolíme a přidáme trochu kmínu a lisovaný česnek podle chuti. Umícháme řídkou hmotu. Pánev s nepřilnavým povrchem trošku vytřeme kouskem slaniny nebo nebo sádla. Zhruba 1 lžíci bramborové hmoty rozetřeme na rozehřátou pánev. Plochou obracečkou otočíme a opečeme z druhé strany. Ještě horké potřeme rozpuštěným sádlem nebo máslem, skvělé jsou i suché.

Večer upečte velikonoční jidáše

Sladké kynuté pečivo, pokroucené jako Jidášův charakter, se tradičně peče večer na Škaredou středu. Své jméno dostaly podle zrádce Jidáše a symbolizují jeho konec. Co se týká tvaru, v jednotlivých regionech se jidáše různí, ovšem pro všechny platí, že musí připomínat provaz nebo uzel, na němž se Jidáš oběsil poté, co zradil Krista. Někde se pletou spirály či copánky jako oprátky, jinde se tvarují do písmena J, mohou to být i placky s mřížkami a vpichy, starobylé jsou stylizované tvary jarních mláďat, především ptáčků a zajíčků, jako oslava nového jara. Velikonoční jidáše se pečou zásadně z kynutého těsta (podobně jako vánočka), které je samo o sobě symbolické – představuje nový život, protože při kynutí nabývá na objemu.

Proč a kdy jíst jidáše

Lidové zvyky praví, že se jidáše se mají – polité medem – sníst na Zelený čtvrtek ještě před východem slunce, což zajistí pevné zdraví, ochranu před lidskou zradou, hadím uštknutím a hmyzím bodnutím. Tady je ale extrémně důležité, abyste si jidášky upekli sami. Ty nepečené doma totiž prý tuhle kouzelnou moc nemají. A když zaspíte, můžete si jidáše samozřejmě dát až ráno na snídani na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění, očisty a připomenutí poslední večeře Páně.

Velikonoční jidáše

Ingredience

500 g hladké mouky na kynuté těsto
250 ml mléka
2 vejce
80 g másla
1 sáček sušeného droždí
1 vanilkový cukr
20 g cukru
špetka soli

Postup:

Do mísy prosejte mouku, přidejte vlažné mléko, 1 vejce, rozpuštěné máslo, sušené droždí, cukry a špetku soli. Zadělejte těsto. Vyklopte ho na pomoučenou plochu. Ručně těsto propracujte tak, aby bylo pružné, a poté ho dejte do mísy, překryjte utěrkou a nechte zhruba hodinu kynout na teplém místě, dokud nezdvojnásobí objem. Troubu předehřejte na 180 °C. Z vykynutého těsta tvarujte jidáše, rozložte je na pečicím papírem vyložený plech s dostatečnými rozestupy. Vytvarované jidáše potřete vejcem rozšlehaným s 1 lžící vody a nechte ještě asi 20 minut kynout. Pečte dozlatova zhruba 25 minut.

Škaredá středa a lidové pranostiky

Ke Škaredé středě se i několik méně známých lidových pranostik,které naznačují, jaká bude letošní úroda

Když o Černé středě hřmí, na poli se urodí.
Na Smetnou středu setý bývá krásný len.

Zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)

Vracíme se k tradicím našich předků stejně jako se vracíme k sobě – Táhni k sobě

Zítra nás čeká Zelený čtvrtek – veselé velikonoce!

s láskou Miluška

Článek Škaredá středa appeared first on Empatia.