Victoria Rubilo měla plné právo se hněvat. Jak u soudu řekl státní zástupce, byl na ní spáchán zločin, pro který není žádný trest dostatečný.
Victoria měla štěstí, že vůbec přežila. Osmnáctiletý fracek vyhodil z jedoucího auta desetikilového mraženého krocana. Krocan rozbil přední sklo Viktoriina auta a zlomil snad každou kůstku v jejím obličeji. Onen vtipálek koupil krocana se svými kamarády – ukradli kreditní kartu a „jen tak pro legraci“ nakoupili kde co.
Victoria podstoupila desetihodinovou operaci, delší čas v umělém spánku a další měsíc v nemocnici. Po návratu domů ji čekala několikaměsíční rehabilitace. Přesto všechno zůstala v kontaktu s pachatelem a odpustila mu.
Přítomné u soudu velmi překvapilo, když se k Viktorii nesměle přiblížil mladý muž a zašeptal:
‘Moc mě mrzí, co jsem vám udělal.‘
Victoria se postavila a oba se s pláčem objali. Victoria ho hladila po hlavě a po zádech. Mladík vzlykal. Svědkové slyšeli, jak mu Victoria říká:
‘To je v pořádku. Chci, aby tvůj život dopadl co nejlépe.‘
Podle svědků i ostřílení státní zástupci stěží zadržovali slzy.
Když měl být vynesen rozsudek, Victoria Rubilo žádala soudce, aby byl mírný. Ve svém prohlášení k pachateli řekla:
“Přese všechny obavy a všechen strach jsem se z této hrozné události něco naučila. Mám za co být vděčná… V mém životě není prostor pro pomstu. Nemyslím si, že by dlouhý a tvrdý trest přinesl cokoli dobrého vám, mně či společnosti.“
Ten dospívající rošťák mohl být odsouzen k pětadvaceti letům ve vězení. Nakonec dostal šest měsíců. Victoria pak ve svém prohlášení pokračovala:
„Doufám, že můj soucit a mírnost ve vás probudí snahu vést poctivý život. Pokud vám má vstřícnost pomůže dozrát v odpovědného a čestného člověka, na jehož laskavost mohou být hrdí jeho nejbližší i celá obec, budu zcela spokojená a mé utrpení nebude zbytečné.“
Victoria Rubilo si byla plně vědoma, že delší trest by byl zcela oprávněný. Později novinářům řekla:
“K čemu by byla pomsta dobrá? Bůh mi dal novou šanci a já ji jen předávám dál.“
Odpuštění považovala za větší dobro než spravedlnost. Její jednání nám připomíná, že odpuštění má moc měnit lidské životy.
Po dojemné scéně u soudu její švagr poznamenal:
“Objala ho jako maminka. Řekla mu:‘Chci, aby z tebe něco bylo.‘ Odpověděl:‘Opravdu se vynasnažím.‘“
Gary Chapman: Láska jako životní styl

Chcete se na své zdraví podívat trochu jinak?
Na Empatii se na zdraví nedíváme jen jako na nepřítomnost nemoci.
Hledáme souvislosti mezi tím, co jíme, jak žijeme, co prožíváme – a tím, co nám říká naše tělo.
Pokud je vám tento pohled blízký, začněte se mnou u Života podle A9P.
Stáhněte si můj e-book a poznejte jednoduché principy celostního pohledu na zdraví a život.
→ Chci Život podle A9P
A pokud budete chtít pokračovat ještě hlouběji, několikrát do roka otevírám KLUB Zdraví Empatia, ve kterém společně procházíme jednotlivými Cestami podle přirozeného rytmu roku.
O otevření další Cesty vám dám vědět ♡
s láskou Miluška
P. S.
Dopřejte svému tělu období očisty a péče o střevo.

