Jak jsme na tom s odpouštěním?

Nemáme s tím problém, na nikoho se za nic nezlobíme, nebo nám to u někoho nebo někdy nejde?

Mělo by to jít u každého a vždy, měli bychom to umět kvůli sobě 🙂

Pokud máte pocit, že vaše situace s někým je obtížnější než to mají jiní lidé, přečtěte si tento příběh.

Třeba od svého postoje upustíte…

Katie byla zneužívána od svého pátého roku. Když o tom mluví, zakouší fyzickoku bolest. Několik hodin po rozhovoru s poradcem není schopna jíst. Otec ji sexuálně zneužíval a celé dětství ji vyhrožoval smrtí. Když se její rodiče rozvedli, pokračoval ve zneužívání její otčím. Trvalo to až do jejích patnácti let. Oba muži k těmto hrozným činům zvali i ostatní.

Katie po léta věděla, že ji otec zneužíval, nepamatovala si ale podrobnosti. Během poradenských rozhovorů si začala klást otázku, jakou roli hrál její otec v jejím bolestném dětství. Někdy ji naplňoval obrovský hněv. Snažila se vypořádat se se svými pocity, protože toužila po svobodě.

Žila ve stejném měste jako její otec, který o minulosti nechtěl nic slyšet. Katie dávala znovu a znovu průchod svému hněvu vůči těm, kdo jí ubližovali. Nakonec nenávist ustoupila a Katie poznala novou svobodu jak v myšlení, tak v emocích.

Když se zjistilo, že otec má rakovinu, nechtěla Katie, aby umíral sám. Dva roky mu byla nablízku, když chodil k lékaři nebo když trávil čas v nemocnici. Rakovina pomalu a postupně zasahovala celé jeho tělo. Když mu odstraňovali nádory na zádech, věděla, že jeho smrt se blíží. Byla mu neustále nablízku a starala se o něj, přestože on její přítomnost často nevnímal.

Jednou v pátek promluvil a vzpomínal. Na to, jak ležel pod autem a opravoval ho, jak chodil na mejdany se svými spolužáky… a jak zneužíval Katie. Byl v deliriu a z jeho úst vycházelo veškeré násilí. Mluvil velmi vulgárně a popisoval příšerné podrobnosti. Katie celý den poslouchala, jak se potvrzují její nejhorší obavy, a nesmírně při tom trpěla. Když už to nemohla vydržet, odešla domů.

“Nevěděla jsem, zda se do nemocnice vůbec kdy vrátím,” říká Katie. “Měla jsem ale příležitost dát mu ryzí lásku. Měla jsem příležitost nabídnout vykoupení těchto prožitků.”

Když se po šestatřiceti hodinách vrátila do nemocnice, cítila obrovskou bolest. Kvůli tomuto muži, který teď ležel na nemocničním lůžku, měla celý život ve zvyku podívat se, kde je východ, ať už vstoupila do jakékoli místnosti. To on způsobil, že trpěla nočními můrami, kdy se jí zdálo, že je lapená do pasti. Tento muž negativně poznamenal její manželství, její vztah s dětmi a její představy o Bohu. Nicméně už před lety se rozhodla, že se osvobodí od svého otce – i od svého hněvu.

“Je to můj otec a já ho miluji. Nechápu, co se to v minulosti stalo. Vím jen, že teď ho miluji.”

Toho dne nebylo po otcových pátečních tirádách ani památky. “Moc bych chtěl čokoládu,” řekl dceři. “Dal bych za ni nevím co.” Měl velké bolesti, neboť nádory na zádech způsobily částečné ochrnutí. Už čtyři dny nejedl pevnou stravu.

“Tati, já ti pro tu čokoládu dojdu,” řekla Katie bez váhání. Zašla do cukrárny a koupila půl kila čokoládových bonbonů.

Pak se vrátila do nemocnice a krmila otce kousky čokolády, po níž toužil. Položil si hlavu na polštář a usmál se. Katie měla radost, že mohla do jeho trápení vnést alespoň částečnou úlevu.

O týden později zemřel. Neměl nablízku nikoho jiného než Katie. Poslední dny jeho života mu zpívala ukolébavky, aby se trochu zklidnil.

Otec se před svou smrtí Katie nikterak neomluvil. Nemohl ji zbavit bolesti pramenící z minulosti. Ona tuto bolest nijak neskrývá. Rozhodla se ale dát svému otci, to, co on jí bral. Rozhodla se prokazovat mu milosrdenství, ačkoli to bylo zcela nelogické. Rozhodla se mu dávat lásku, přestože zasluhoval spravedlnost. Dávala mu lásku ze srdce, které poznalo svobodu odpuštění.

Zdroj: Láska jako životní styl, Gary Chapman

Učíme vás odpouštět všechno všem v ODPUSTIT je LÁSKA

vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře