Co má odpuštění společného se zácpou?

Odpuštění je slovo téměř duchovní. Máme s ním spojeny rozhodně jiné věci než zácpu. 🙂

Proč je tedy dávám dohromady?

Protože na Empatii se na člověka díváme jako na trojjedinou bytost – tělo, mysl a duši. Všechno, co prožíváme, tvoří jeden celek. A právě celostní pohled je tím, co tady společně hledáme.

Nechceme se dívat pouze na jednotlivé části těla. Zajímá nás také náš způsob života, strava, pohyb, vztahy, naše prožívání i to, co si v sobě neseme.

Tlusté střevo a pouštění

Tlusté střevo má v našem těle velmi praktický úkol. Podílí se na vstřebávání vody a elektrolytů a na formování a vylučování stolice.

A právě tady nacházím krásnou symboliku.

Tělo si ponechá to, co potřebuje – a to ostatní pustí.

V duchovním pohledu Empatie proto vnímáme tlusté střevo také jako symbol pouštění.

Co už ve svém životě nepotřebuji?

Čeho se stále držím?

Co už dávno skončilo, ale já to pořád nosím s sebou?

Komu stále něco vyčítám?

A komu bych potřebovala odpustit?

Když se držíme minulosti

Některé věci dokážeme pustit snadno.

Jiné si s sebou neseme celé roky.

Staré křivdy, ublížení, hádky, zklamání, zrady, věty, které nám někdo řekl a které jsme nikdy nezapomněli.

Někdy je stále znovu vytahujeme, přemýšlíme o nich a vyprávíme je.

Jindy je naopak zavřeme do své pomyslné 13. komnaty a rozhodneme se, že se k nim už nikdy nevrátíme.

Ani jedno ale nemusí znamenat, že jsme je skutečně pustili.

Odpuštění neznamená, že to bylo v pořádku

Tohle je důležité.

Odpustit neznamená schválit to, co nám někdo udělal.

Neznamená to zapomenout.

A už vůbec to neznamená, že si stejné jednání necháme líbit znovu.

Odpuštění může znamenat, že už nechci nést minulost s sebou každý další den svého života.

Ne kvůli tomu druhému.

Kvůli sobě.

Nádech přijímá. Výdech pouští.

Všimněte si, jak přirozeně to naše tělo umí.

Nadechneme se.

A potom musíme vydechnout.

Přijmeme potravu.

Tělo si z ní vezme to, co potřebuje.

A zbytek pustí.

Celý život je vlastně neustálým střídáním přijímání a pouštění.

A možná právě proto pro mě k sobě odpuštění a tlusté střevo tak krásně symbolicky patří.

Zkuste se dnes sami sebe zeptat

Je ve vašem životě někdo, komu stále něco vyčítáte?

Je nějaká událost, ke které se pořád vracíte?

Je něco, co už skončilo, ale vy jste to ještě nedokázali pustit?

Nemusíte dnes všechno vyřešit.

Možná úplně stačí si toho všimnout.

A říct si:

„Tohle už nemusím nést navždy.“

Protože stejně jako se učíme přijímat život se vším, co nám přináší, můžeme se postupně učit také pouštět to, co už nám neslouží.

A právě odpuštění může být jednou z cest. ♡

Chcete se na své zdraví podívat trochu jinak?

Na Empatii se na zdraví nedíváme jen jako na nepřítomnost nemoci.

Hledáme souvislosti mezi tím, co jíme, jak žijeme, co prožíváme – a tím, co nám říká naše tělo.

Pokud je vám tento pohled blízký, začněte se mnou u Života podle A9P.

Stáhněte si můj e-book a poznejte jednoduché principy celostního pohledu na zdraví a život.

→ Chci Život podle A9P

A pokud budete chtít pokračovat ještě hlouběji, několikrát do roka otevírám KLUB Zdraví Empatia, ve kterém společně procházíme jednotlivými Cestami podle přirozeného rytmu roku.

O otevření další Cesty vám dám vědět ♡

s láskou Miluška

P. S.

Dopřejte svému tělu období očisty a péče o střevo.

→ Podívejte se na očistu tlustého střeva