Mám pro vás šest osvobozujících informací.
♡ 1. Nikdo to nemáme sami, jsme v tom všichni!
Každý v sobě neseme zranění,
každý v sobě máme něco, co někomu nemůžeme zapomenout.
Moc se o to snažíme, jsme si vědomi toho, že musíme odpustit, jinak budeme v trápení žít celý život, jenže naši snahu bojkotují právě oni trenéři, kteří nám ublížili.
Chtěli bychom za nimi jednoduše jít a říct: „Odpouštím ti“. Jenže oni o to nestojí, dokonce nám znovu a znovu ubližují.
A tak se snažíme odpustit jednoduššími cestami, jdeme na regresi, konstelace, duchovní léčení či jiné možné terapie. Tam vše pochopíme a jsme šťastni, že už teď to dokážeme. Jenže se s dotyčným potkáme znovu, a je to všechno zase zpátky, není vyřešeno nic.
Je důležité pochopit, proč mi kdosi ubližoval
a hlavně proč jsem to já potřeboval, ale mnohem důležitější je se tak reálně k němu postavit, tzn. reálně s ním mluvit, reálně se s ním stýkat, reálně ho nesoudit, i když pokračuje ve svém tréninku ubližování dál. Prostě ho nechat být, ať si trénuje koho chce dál, ale vy už mu tu hru nebaštíte.
Někdy se může stát, že to nezvládáme, že se nedokážeme reálně s dotyčným stýkat, mluvit s ním, ale nevadí, i to je v pořádku.
Přece víme, že shovívaví máme být především sami k sobě,
takže se netrapte, jednou to zvládnete. Vždyť přece víme, že pokud se máme učit odpouštět, tak nás to bude trénovat kdokoliv, pokud nezvládneme odpustit otci, přijde s tím stejným partner nebo syn, je to jedno, úkol zůstává, jen trenér se mění. Jednou to zvládneme.
Držíte v sobě pocit křivdy, že vám bylo někdy někým ublíženo? Máte v hlavě člověka, o kterém víte jisto jistě, že vám ublížil? A nemáte náhodou zácpu nebo jiné potíže s tlustým střevem? 🙂 Chcete se toho zbavit? A nevíte, jak? Ráda bych se s vámi podělila o jednu část svého poznání – jak jsem se vypořádala s křivdami a jak od té doby žádné odpouštění nepotřebuji….
Každý z nás se setkává v životě s trenéry, učiteli, kteří nás učí odpouštět.
Každý se dostáváme do situací, kdy se cítíme ublíženi, zneuctěni, nespravedlivě souzeni, odsuzováni, nepochopeni, cítíme se ukřivděni.
Nikdo to nemáme sami, jsme v tom všichni!
Pojďte do Odpustit je láska, je náš čas ♡
s láskou vaše Empatia
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen/a.
Přihlásit se Registrovat se