Je mi přes padesát.

Nevím, v jaké fázi svého života jste teď vy, ale je dobré se občas ohlédnout. Přemýšlet, zda naplňuji své dny tak, jak chci. Jestli žiju naplno. A co můžu zlešit.

Minimálně 2/3 mého života jsem čekala, kdo mě udělá šťastnou.

Co a kdo. Co se musí stát a kdo to udělá. Své životní štěstí jsem měla spojené s dětmi, rodinou, Ivanem, prací.

Když mi můj přítel Milan Walek řekl, ať se starám sama o sebe, nejdřív mě to dost popudilo.

Já jsem v té době vůbec nechápala, co je to starat se sama o sebe a nebylo mi jasné, proč bych to vůbec dělat měla. Přišlo mi to sobecké!

A taky dost dlouho trvalo, než jsem to pochopila.

To pochopení přišlo s tím, že jsem přijala své životní úkoly, že jsem poznala sama sebe.

Že jsem se přestala trápit svou rodinnou karmou a přestala jsem se rozčilovat, že mám moc mužské energie.
A přijala to jako skvělou výzvu.

Přijala to jako to starání se sama o sebe.

Že zvládat tyhle své úkoly je přesně to, co myslel Milan.

Nejdřív jsem vůbec netušila, jak to mám dělat. Přišlo mi to vše jako nějaké vzdušné zámky. Neuměla jsem to uchopit prakticky. To vše ale jen do té chvíle, než mi docvaklo, že k té praktické škole tu mám své učitele. Lidi, kteří jsou mi nejblíž.

Začala jsem pozorovat, co ti mí učitelé pro splnění mých úkolů vše dělají.

Jak se mohou přetrhnout, aby mi nastavili správnou laťku a vytvořili dokonalé cvičiště. Ivan ve zvládání mé ženské role, můj táta v léčení rodinné karmy, mí klienti v nastavování si hranic.

Každý měl a má nějakou svou trenérskou úlohu.

Vím, že v tomhle procesu “učení se” jde o mé zlepšování, o to, že se já posouvám víc směrem k lásce.

A za to všem děkuju.

V tom procesu pochopíte i své tělo, které tak skvěle celý život kopíruje naše chybné postoje. Všechny nemoci, které jste měli, vám najednou dají svůj smysl. A vy jim děkujete a jste za ně vděční…

Pochopíte každou bolístku a cítíte lásku ke svému tělu, že tak trpělivě signalizovalo, než jsme si toho všimli…

A nedá vám to nezačít o něj s láskou pečovat.

Protože pochopení a přijetí je základ, kterým se dostanete k tomu nadhledu. To se vás snažím učit ve svých programech. Pochopit a přijmout své silné i slabé stránky a přijmout je jako výzvy ke změně.

No a tak jsme u toho posledního, co je třeba doplnit jako do svaté trojice.

Pochopení – přijetí – dělání

Nestačí totiž vše o sobě vědět, a ani to přijmout jako výzvy, když nic pro svou změnu neuděláte prakticky.
Něco maličkého, ale každý den. Cokoliv ve smyslu své změny k lepšímu v tom, co o sobě vím.

Když jsem to začala dělat, zjistila jsem něco neuvěřitelného!

Pochopila jsem ten DŮVOD, proč to mám chápat, přijímat a pak dělat. Je to opravdu jako svatá trojice, kdy jedna část podporuje druhou, navzájem se posilují a pomáhají si.

Najednou se vám váš život ukáže jako na dlani, vy vidíte sebe a cítíte, jakou moc v něm máte. Co všechno jste schopni udělat. Změnit. Posunout. Jak jste skvělí a úžasní.

Jací nádherní tvůrci jste! VĚDOMÍ TVŮRCI VLASTNÍHO ŽIVOTA!

Pojďte se to s námi učit v ZÁKLADECH CELOSTNÍHO ZDRAVÍ!

Je to dokonalé a úžasné, když vidíte svůj život z nadhledu a chápete, proč se vám věci dějí. Já žasnu nad tím zázrakem.

S láskou vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře