Často si v těchto dnech zpívám mou oblíbenou písničku od Ready Kirken Nosím černý brejle

a ptám se, proč tolik lidí nosí černý brejle, i když sluníčko vůbec nesvítí? Tahle písnička mi pomohla 🙂

“Nosím černý brejle, protože mi nejde, chránit svoji duši, která něco tuší…”

Ale před čím se vlastně chráníme?

Vzpomeňme si na zimu.

Špína, krátký den a pořád šero, žádný zpěv ptáků, žádné sluníčko, žádné barvy – a my samá deprese, zalezlí doma v posteli, bez energie a šťávy, s obrovským úsilím se dokážeme radovat.

A těšíme se na jaro a léto.

Hned při prvních barevných jarních kytičkách v květince si je kupujeme domů, abychom viděli alespoň nějaké barvy.

A když vysvitne sluníčko, první jarní sluníčko, okamžitě sáhneme do šuplíku a vytáhneme své sluneční brýle – přece se nosí, když svítí sluníčko.

Někdo je vůbec neschová, určitě i vy jste potkali někoho ve slunečních brýlích v prosinci.

Proč to děláme? Je to obyčejný strach…

Co znamená jaro a pak léto?

Co nám, lidem, ukazuje? Nový život, nový pohled, nové začátky. Změna, posun.

Z čehosi šedivého a stagnujícího – odpočívajícího (zima) vzniká cosi živého, pulzujícího, barevného, rozpínavého, nového.

Zima je čas příprav, čas sbírání sil na posunutí se do nových, jiných, vyšších světů, pohledů, vztahů, postojů, do něčeho, co minulé léto ještě nebylo, do něčeho, co toto léto můžeme přijmout a udělat jinak, je to pro nás výzva, výzva k vlastnímu posunu výš.

Ale my nechceme vidět ty barvy, ty výzvy, tak si nasadíme čený brejle a hned vidíme vše šedivé – no skvělé.

A dokonce někdy ani nechceme slyšet zpěv ptáků a šumění větru – tak si nasadíme sluchátka.

Strach z výzvy, bojíme se, že neobstojíme, nic víc.

Potřebujeme chránit svoji duši? Která něco tuší?

Jak se zpívá v té úžasné písničce? Jasně, že jo! Naše duše tu není na rekreaci, jediní, kdo jí brání v rozvoji, jsme my sami!

Někdy raději onemocníme nebo dokonce umřeme, než bychom se posunuli, něco změnili, od něčeho ustoupili. Tím “my sami” myslím naše ego, naše rozumno, naši mysl, naše zkušenosti, naše zásady, naše zatvrzelosti.

Proč na nich tolik lpíme? Opět to není nic jiného než strach – strach z toho, jak budu vypadat, když změním názor, co si o mne pomyslí, když nebudu bojovat za své pravdy, jak mne pomluví, že se neumím pohádat a mlčím? Proč se bojíme? Co ztratíme? Nic – naopak získáme…

Odložme černý brejle 🙂

Pokud chcete použít rozum, tak si vysvětlete, že přece barvy jsou léčivé, mají na nás velmi pozitivní vliv, ozdravný. Zelená léčí játra, oranžová a žlutá srdíčko, červená posiluje energii, modrá vztahy, jen černá barva neposiluje život, jen stagnaci a smrt.

Černá barva neposouvá nikoho v ničem – odložme černý brejle!

Také si můžete rozumově vysvětlit nesmyslnost nosení černých brýlí z hlediska funkce oka.

Oko je orgán, který jako každý jiný je třeba cvičit, trénovat, posilovat vlastní aktivitou.

Zornička se přizpůsobuje intenzitě světla, pokud je ho mnoho, stahuje se, aby se neporušila sítnice tím, že do oka vnikne víc světla než má. A teď ruku na srdce – kdo z vás má skutečně sluneční brýle kvalitní se clonou, s filtrem? Většina z nás má ty za 59,- od aktivnějších obchodníků z východu…. Je vám jasné, že tedy zornička se nezúží, do oka se ale vpustí paprsky, které by zornička nepustila. Takže ona se netrénuje, a i vnitřní oko se ničí! A pak se divíme, že kolem čtyřicítky nějak už nemůžeme přečíst ty malé nápisy…

Když se oprostíme od fyzična a budeme chtít prožívat den jako trénink, snažit se vnímat toho, koho potkáme, jako své zrcadlo, tak schválně – kam se díváte při setkání s někým druhým nejdřív? (Ivánek by řekl na prsa :-)) Do očí samozřejmě… A co vidíte – černý brejle, takže žádný trénink…

Odložte černý brejle, odložte své strachy, prožívejte svůj každý den naplno, se sluníčkem a barvami, které chce den přinést a které máte vidět a vnímat.

Odložte černý brejle a buďte otevření novým výzvám, odložte staré zásady a nebuďte in, dívejte se do očí každému, smějte se přitom a měňte lidi kolem sebe, vytvořte si nový, smějící se svět bez černých brejlí a beze strachu – a začněte s tím vy sami!

Podívejte se na TOLEROVAT JE LÁSKA, najdete tam cestu ke světlu – pozitivnímu přístupu k životu!

Mnoho odvahy ke změnám přeje s láskou vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře