Jaká je tvá představa ideální dovolené se svým mužem? Je to projet motorkou Evropu?
Moje představa byla tedy rozhodně jiná. Až do letošního léta …

Ivan miluje motorky, ale teprve před nějakým časem se nám podařilo, že si mohl pořídit takovou, kterou chtěl. Silnou a výkonnou. A začal mluvit o naší motorkářské dovolené. Nadšená jsem nebyla.

Občas mě vyvezl na výlet po Čechách a já se stále méně bála a stále víc se mi to líbilo. Přesto jsem si dovolenou představovala jinak. Přece jen sedět 14 dní na motorce v motorkářské kombinéze a v helmou na hlavě?

Věděla jsem ale, jak Ivan motorky miluje. Jak moc a jako dlouho už po tom, co plánoval, touží. A tak jsem maličko se strachem souhlasila, že pojedeme. Řekla jsem mu, že vůbec nevím, co budeme potřebovat, co je třeba zařídit, koupit.
“Všechno zařídím já”, řekl a taky to tak bylo. Nestarala jsem se vůbec o nic.

V duchu jsem si říkala, jak to zvládnu. Jak dokážu, abych mu nekazila radost z něčeho, na co se tolik těší, když mě to nebude bavit a budu z toho otrávená. Tak moc jsem si přála být vnitřně nažhavená motorkářka – pro něj! Tou jsem ale nebyla. Tak jsem alespoň mlčela a neříkala mu o svých obavách.

Když se blížil čas odjezdu, pomaličku mě Ivan vtahoval do plánů a příprav. Jen tak, že mě žhavil, neúkoloval. A já začala být zvědavá. A začala jsem se těšit – na volné dny s ním, kde a na čem jsem přestala řešit.

Všechno sbalil – sám. Všechno zorganizoval a zařídil – sám. Já si jen na hromádku dala pár svých svršků. A vyrazili jsme.

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského sedla. Já dnes dodávám, že i ze sedla motorky. Kdo na ní neseděl, neporozumí. Je to naprosto jiný pohled i pocit, než z auta. Cítíte vůni vzduchu, teplo a vítr, vidíte vše z výšky. Pocit volnosti, nespoutanosti a svobody. Skutečně. A přišlo pro mě i něco dalšího, co jsem vůbec nečekala.

Na začátku cesty jsem měla potřebu dívat se dopředu na silnici. Hlídat a kontrolovat, kam jedeme. Řídit s Ivanem. A tak mi občas přišlo, že měl něco udělat jinak, že zatočil takhle a zabrzdil jinak.

Kontrolórka je v nás ženách zažraná neuvěřitelně – znáš to taky?

Jenže jsem ti to pak neužívala. Nestíhala jsem pozorovat krajinu a užívat si ten skvělý pocit volnosti. Byla jsem v křeči, jak jsem řídila taky. A pak jsem si řekla – kašlu na to!
Copak se chce Ivan vybourat? Musím kontrolovat, jak řídí? Copak se bez mé kontroly vybouráme? A když ho budu kontrolovat, tak se nevybouráme?
A přestala jsem “řídit”. A pak se to stalo.

Vnímala jsem jen Ivanovo tělo mezi svými stehny. A motorku pod zadkem, která se nakláněla na jednu nebo druhou stranu. A moje tělo, které se poddalo. Splynulo s tím rytmem, podřídilo se pohybům Ivanova těla a motorky. Bylo to stejné jako milování. Když přestaneš kontrolovat akci a necháš to plynout, poddáš se rytmu a tempu a necháš přemýšlení nad tím, jak to dělat. Ale JEN to vnímáš. Jak se to děje SAMO 🙂

Sedět na motorce za svým mužem je skvělý trénink našeho ženství! Nechat svého muže “řídit” a dát mu důvěru, že to zvládne i bez naší kontroly. A jen se poddat. Pasivně. A pak taky přijde odměna. Jako mně.

Prožila jsem krásnější dovolenou než v Karibiku!

Ivan, ačkoliv si plnil svá motorkářská přání, udělal všechno pro mě. Abych já byla spokojená a aby mně se to líbilo. Překvapoval mě tím, co naplánoval a mně přišlo, že nemůžu dělat nic jiného, než ho chválit a chválit. S nadšením a radostí, jak úžasně všechno zařídil. Protože to tak bylo.

A když mi řekl, že ho nikdy ani nenapadlo, že by jezdil na motorce sám beze mě, že chce všechno dělat se mnou, opravdu mi došlo, že úplně každý muž je nejraději se svou ženou. Pokud ji miluje a pokud ona mu projevuje úctu, dává mu najevo, že ho potřebuje a naplňuje jeho mužství, pak všechno chce dělat jen s ní. Chodit na ryby, hrát golf, dívat se na fotbal nebo jezdit na motorce.

Celou dovolenou jsem prolenošila a Ivan se o mne staral jako o princeznu. Udělal všechno, co mi viděl na očích. Prožila jsem nejkrásnější svou dovolenou! Kdy já jen udělala maličký krůček a on mě zasypal odměnou. Mé obavy, že tahle dovolená bude jen pro něj, a já se jen svezu, dopadla téměř obráceně. Vlastně ne – šťastní jsme byli oba. Spolu.

s láskou Miluška

P.S. Jestli nevíš, jak to udělat, aby tě tvůj muž na rukou nosil, stejně jako mě nosí Ivan, tak víš, že mám program pro ženy

Žena je láska

Kam dál?

Komentáře