Finsko je známé po celém světě jako země, která se může pochlubit jedním z nejlepších systémů vzdělávání vůbec. Se svými výsledky v mezinárodních testech se pravidelně objevuje na prvních příčkách.

Kromě tohoto vysokého standardu a vynikajících výsledků neustále posouvá své hranice a hledá nové možnosti, které by vedly k ještě větší revoluci ve fungování školního systému.

Ministerstvo školství Finska nejnověji přišlo s návrhem, jehož myšlenkou je úplné vyřazení tradičních vyučovacích předmětů z učebních osnov.

Po přijetí tohoto návrhu by na školách již neměla probíhat klasická výuka vyučovacích předmětů, jako jsou například matematika, dějepis, fyzika, literatura či geografie. 

Finská ministryně školství Marjo Kyllönen se k navrhovaným změnám vyjádřila:

„Existuje mnoho škol, na kterých výuka stále probíhá starým, tradičním způsobem. Ten však měl své opodstatnění někdy kolem roku 1900 – společnost dnes má již zcela jiné potřeby, a proto potřebujeme vzdělávací systém, který by potřeby 21. století dokázal naplnit.“

Místo individuálních předmětů si žáci budou osvojovat například události a jevy v interdisciplinární podobě. Učitelé by tak vysvětlovali druhou světovou válku z pohledu historie, geografie či dokonce matematiky.

Tato progresivní koncepce by se odrazila i v povinně volitelných předmětech. Studenti by se zde mohli rozhodnout například pro „kurz obsluhy v kavárně“, kde by si přímo v praxi osvojili všechny potřebné znalosti v anglickém jazyku, ekonomice a komunikačních dovednostech.

Tyto změny ve vzdělávání se zatím budou týkat pouze starších žáků, to znamená od 16. let věku.

„Základní myšlenkou této nové koncepce je, že žáci si mají sami vybrat, které téma, jev nebo oblast chtějí studovat. Zároveň je to má nabádat k tomu, aby zodpovědně přemýšleli nad svými předpoklady, schopnostmi a budoucími ambicemi.“

Tímto způsobem se téměř eliminuje možnost, že by nějaký student absolvoval celý ročník nebo studium fyziky či chemie, a přitom si v duchu stále dokola kladl otázku „kdy už jen toto budu v životě potřebovat“.

Po zavedení těchto novot by se měla změnit i tradiční komunikace mezi učitelem a žákem. Žáci například nebudou jen pasivně sedět v lavicích a poslouchat výklad učitele. Od nynějška budou mnohem častěji pracovat v malých skupinkách či spolupracovat na projektech, a zároveň se trochu zredukuje zadávání domácích úkolů ze strany učitele.

Marjo Kyllönen, finská ministryně školství sídlící v Helsinkách a jedna z hlavních podporovatelek navrhovaných změn, se pro britský deník The Independent vyjádřila:

„Dnes se potřebujeme dívat na vzdělávání z jiného úhlu pohledu a provést ve vzdělávacím systému změny tak, aby našim dětem umožnily osvojovat si schopnosti a dovednosti, které jsou potřebné dnes, budou potřebné i zítra a také v budoucnosti.

Existuje stále mnoho škol, na kterých výuka probíhá starým, tradičním způsobem – ten byl však opodstatněný někdy kolem roku 1900. Dnešní společnost má však jiné potřeby, a proto potřebujeme vzdělávací systém, který by dokázal naplnit potřeby společnosti v 21. století.“

Finský vzdělávací systém s navrhovanými změnami se celkově orientuje hlavně na práci v kolektivu. I to je důvod k tomu, proč se navrhované změny odrazí i na práci učitelů.

Tato školní reforma totiž bude od učitelů vyžadovat zvýšenou míru spolupráce a komunikace.

Už přibližně 70 % učitelů v Helsinkách prošlo základním školením, které je mělo připravit na nový způsob vyučování a prezentování učiva podle principů nového modelu vzdělávání.

Příjemným výsledkem pro finské učitele je mimo jiné lepší finanční ohodnocení.

Změny, kterými prochází vzdělávací systém ve Finsku, by podle očekávání měly být ukončeny do roku 2020.

„Byli bychom rádi, kdyby se Finsko stalo první zemí, které by se úspěšně podařilo implementovat hravý a tvůrčí přístup do vzdělávání dětí,“ vysvětluje Olavi Mentanen, ředitel Playful Learning Center (Centrum vzdělávání prostřednictvím hry) v Helsinkách.

Co říkáte na tyto změny a celkově na postoj a přístup Finska ke vzdělávaní?

Zdroj: cestyksobe.cz

Kam dál?

Komentáře