C2H5OH.

Pod touto tajemnou značkou se skrývá látka, kterou všichni důvěrně známe: alkohol.

Ať už ale k němu máme vztah jakýkoliv, většinou jsme přesvědčeni o tom, že našemu zdraví zrovna moc neprospívá.

Proto se také každý, kdo chce něco udělat pro své tělo či duši, obvykle snaží tuto pověstnou „metlu lidstva“ zcela vyloučit, nebo alespoň omezit. Skutečnost je ale jiná:

Mírné pití alkoholu nejenom zdraví neškodí, ale může mu i prospět…

Nikdo samozřejmě nepopírá, že nadměrná konzumace alkoholu je velice škodlivá. Alkoholikům hrozí především vážné poškození jater, mozku a dalších orgánů, destrukce osobnosti a samozřejmě i mezilidských vztahů.

Na druhou stranu je ale naše kultura s alkoholem neoddělitelně spjata – historie jeho konzumace sahá až do prehistorických dob. Díky tomu se také dá bez nadsázky říci, že máme pití alkoholu v genech, narozdíl třeba od Indiánů či Asiatů.

Jejich tělo totiž neumí vyrábět tzv. alkoholdehydrogenázu, enzym, který dokáže alkohol štěpit. Proto když se napijí alkoholu, neumějí ho odbourat a on pak v jejich žilách koluje, dokud jej nevydýchají a nevypotí. Důsledky jsou katastrofální. Příběhy o tom, jak „ohnivá voda“ totálně zdecimovala indiánskou kulturu, zná skoro každé dítě.

My ale zmíněný enzym máme, a proto nám zpracování malého množství alkoholu nedělá problémy.

Přibývá vědeckých důkazu o tom, že umírněné pití má na naše zdraví jednoznačně pozitivní účinky.

Před lety uveřejnil odborný časopis British Medical Journal zajímavou studii, která srovnávala zdravotní stav abstinentů a lidí, kteří pravidelně konzumují alkohol.

Závěr byl jednoznačný:

Ve skupině abstinentů vědci zaznamenali mnohem častější výskyt infarktů i dalších srdečně cévních chorob.

Důvodem je fakt, že alkohol zasahuje do lipidového metabolismu, zvyšuje hladinu HDL cholesterolu (tzv. hodný cholesterol) a naopak snižuje hladinu škodlivého LDL cholesterolu.

Tím ovšem výčet pozitiv střídmého pití alkoholu nekončí. Jde o to, jakému alkoholickému nápoji dáme přednost.

Nejméně pozitivních účinků má tzv. tvrdý alkohol, který v sobě nenese žádné další prospěšné látky.

Jeden „panák“ denně je tedy dobrou prevencí proti infarktu, ale nic víc (výjimku samozřejmě tvoří bylinné likéry, které obsahují účinné extrakty z bylin).

Nevýhodou destilátů také je, že obsahují velice málo vody. Výrazně podporují vylučování vody z těla, a pokud při jejich konzumaci nepijeme dostatečné množství nealkoholických nápojů, dochází ke zdraví škodlivému odvodnění.

Také je třeba připomenou, že dávka, která tělu neškodí, ale prospívá, je maximálně 30 g čistého alkoholu denně, což je zhruba jeden „panák“. A u žen, které obecně alkohol hůře odbourávají, je to ještě méně.

Mnoho pro své zdraví dělají lidé, kteří pravidelně pijí víno.

Obsahuje totiž polyfenoly a bioflavonoidy, látky s výraznými antioxidačními účinky, které jsou schopny v těle účinně odbourávat tzv. volné radikály. Díky tomu zvyšují imunitu, zpomalují stárnutí a hrají důležitou úlohu i v prevenci arteriosklerózy a rakoviny.

Ani víno však neobsahuje dostatek vody, který by kompenzoval diuretický účinek obsaženého alkoholu. Proto bychom při jeho konzumaci měli vypít minimálně stejné množství vody.

Denní dávka vína by neměla překročit 2 dcl.

Opravdovým elixírem je pivo.

Stejně jako víno obsahuje polyfenoly, které ničí volné radikály. Nejdeme v něm také velké množství vitaminů skupiny B, které jsou důležité pro správné fungování nervové soustavy, ale i pro zdraví pokožky a vlasů.

Chmelové látky podporují sekreci žluči a příznivě ovlivňují trávení.

Pivo je také skvělý iontový nápoj, obsahuje například draslík, zinek, železo, fluor nebo křemík. Proto je například vhodné k uhašení žízně po sportu nebo namáhavé fyzické práci.

Zanedbatelné nejsou ani jeho mírné uklidňující účinky – jedno pivo cestou z práce je skvělou prevencí proti negativním účinkům stresu a sklenička před spaním zase napomůže bezproblémovému usínání.

Pivo také obsahuje 92% vody, a proto při jeho konzumaci nejen že není nutné pít další tekutiny, ale dokonce může samo tvořit součást pitného režimu.

Jeho nevýhodou je nezanedbatelná energetická hodnota, půllitr desítky obsahuje asi 750 kj. Pořád je to ale třikrát méně než v jedné tabulce mléčné čokolády.

Bezpečná denní dávka představuje u žen jedno, u mužů maximálně dvě desetistupňová piva.

Kdy je lepší být abstinentem?

Pití alkoholu, byť mírné a kontrolované, nelze samozřejmě doporučit každému.

Vyvarovat by se ho měly především těhotné ženy, lidé trpící epilepsií, jaterními chorobami a samozřejmě všichni, kdo užívají léky, které se s alkoholem nesnášejí.

Opatrní by však měli být i všichni vegetariáni.

Alkohol totiž patří mezi potraviny, u nichž převládá energie typu jin. Pokud tedy konzumujeme hodně masa, které je naopak extrémně jangové, působí alkohol jako protizávaží, které udržuje organismus v rovnováze. Pokud se ovšem rozhodneme ze svého jídelníčku maso zcela vypustit, musíme počítat s tím, že naše tolerance k alkoholu se částečně sníží. V takovém případě je vhodné snížit obvyklé dávky vypitého piva či vína minimálně na polovinu.

Na zdraví! vaše empatia

Kam dál?

Komentáře