Dotaz

Dobrý den,
z vašich stránek si dávám dohromady věci které jsem nevěděla že tak mohou fungovat. Využila bych možnosti že jste paní Matoušová tak osvícená osoba a také jsem se chtěla zeptat na váš názor. Netýká se to těla. Vlastně i těla protože až teď chápu, proč jsem mívala problémy s ledvinami a gynekologické.
Už je to delší čas co jsem se rozešla se svým manželem. Dcera zůstala v mé péči. Bohužel do dnešní doby se nemohu s rozvodem srovnat. A zde je ten zádrhel. Byla jsem to ja, která se rozvést chtěla a od té doby žiji s jiným partnerem kterého miluji a s kterým jsem velmi šťastná. Trápí mě ale pocity viny. S manželem jsme měli jisté problémy. Ať to bylo jak to bylo jemu nic nevyčítám všechno jsem mu odpustila už dávno. Za nic ho neviním. Koho viním jsem ale já. Že jsem mu zničila rodinu. Zůstal sám a vím že se dodnes moc trápí. Často propadám tak velkým výčitkám že se musím schovat před rodinou aby to neviděla a brečím. Já si žiji šťastně a on už se na nikoho neumí ani usmát. Ztratil chuť do života a vím že já jsem příčina. Nechtěla jsem mu ublížit ale ve vztahu jsem se necítila šťastná. Nevím, jak se s těmito pocity vyrovnat. Mrzí mě to také proto že i rodina si někdy všimne a pak mám výčitky i z toho že místo abych byla spokojená že mám úžasnou rodinu tak se viním za to že jsem se rozhodla tu užasnou rodinu mít. Někdy mi z toho bývá i hodně špatně od žaludku. Někdy i zvracím. Nejhorší je to večer kdy na svého manžela myslím denně a často nemohu ani usnout jak je mi z toho teskno. Asi jsem zralá na psychiatra!
Chtěla jsem dodat ještě jednu důležitou věc. Bývalý manžel se mnou vůbec nechce komunikovat. Ani před dcerou. Prostě mě ignoruje. Jen smutně kouká. Skoro mě ani nepozdraví. Kdyby mi nadával nebo mi něco vyčítal tak se s tím vyrovnám určitě snadněji ale to mlčení je zničující. Tak mu ani nemohu nic říct ani povzbudit. Ani na přání k svátku narozeninám nebo vánocům vůbec nereaguje.
Jestli víte nějakou fintu jak hodit minulost za hlavu budu vděčná.
Přeji hezké léto.

Odpověď

Hezký den,nejsem osvícená osoba :-)) Kdyby jste se zeptala mého drahého mužíčka, řekl by vám své :-))Váš příběh je jako přes kopírák mým, takže vám velmi dobře rozumím. Se mnou můj bývalý muž ale komunikuje a vycházíme spolu docela hezky, ale je to jistě také tím, jak jsem se s odchodem od něj vyrovnala já – bez výčitek.Já se k tomu, že jsem ho opustila, že jsem mu vzala dceru, že zůstal dodnes sám a nemá rodinu, postavila tak, že přesně tak to potřeboval. Pokud chápeme život jako zkoušku a pokud si navzájem nastavujeme pouze zrcadla, abychom věděli, co máme řešit, pak přece žádná vina neexistuje. Já se jen z lásky k němu převlékla do “černého” kabátu, abych mu ukázala, co má ve svém životě řešit. Ale on to nevnímá, proto potkal další ženy, o které přišel, protože stále nepochopil, proč ho všechny opouštíme. To ale není moje věc. Já s ním prožila mnoho krásných chvil, ale pochopila jsem, že vedle něj nemohu být šťastná. Že si nejsme schopni dát navzájem to, co potřebujeme. Naše společná dcera nemohla být důvodem, proč spolu zůstávat. Stejně by věděla, že takhle láska a vztah mezi milujícími lidmi nevypadá a navíc si to také tak vybrala, takže proč vina?Člověk má takový život, jaký si sám vytvoří. Nikdo není zodpovědný za život druhého. Vy jste dala svému bývalému muži obrovskou šanci, kterou on nevyužil, ale k tomu ho vy přimět zkrátka nemůžete. Vy máte šťastnou rodinu, spokojený život, milujícího partnera – to je vaše práce, vaše plody práce. Váš bývalý nemá nikoho – a to jsou jeho plody.Můj názor na vztahy zazněl už mnohokrát, klidně ho ale zopakuji. Jsem přesvědčená, že dva lidé, pokud se milují, si mohou dát vzájemně vše, co potřebují. Není třeba partnery měnit, je třeba vztah pochopit. Pokud se dva lidi rozejdou, je to proto, aby byli sami a našli sami sebe, svou hodnotu a místo v životě, ujasnili si životní postoje a životní priority. Jsem přesvědčena, že právě ta doba samoty je nejdůležitější pro pochopení. Kdo ale nechce pochopit, jak ho k tomu chcete donutit? To nelze. Pokud chce být váš bývalý muž nešťastný, pokud chce být sám, pokud chce hledat vinu v druhých, tak se mu to docela dobře daří. Vy si uvědomte, že s tím nemáte naprosto nic společného, nic. On neztratil chuť do života kvůli vám, ale kvůli tomu, že chtěl. Jak by asi zvládnul třeba ochrnutí?A vy se rychle zbavte pocitů viny. Přitahujeme si to, co potřebujeme a pokud se potřebujete naučit zbavovat pocitů viny a nestačí vám postoj vašeho bývalého (on to dělá také pro vás), pak je možné, že třeba skočí z okna… Myslíte, že skočíte za ním, nebo se pocitů viny pak zbavíte snáz? Nechci strašit, ale o tom je život, o zkouškách a pomoci jeden druhému, i když nám to připadá jako trápení.Čím rychleji se pocitů viny zbavíte vy, tím rychleji nechá “trápení se” váš bývalý, tak to je :-))Kupte si knížky o moudrosti starých Toltéků (mám pocit, že je doporučuji snad každému, ale když ony jsou tak úžasné) – Čtyři dohody; Láska, vztahy, přátelství; Modlitby (ty potřebujete nejvíc, jsou o odpuštění, ale je třeba nejdříve zhltnout předcházející díly). Uvidíte, jak je vše jednoduché.Jsem nadšena, jak chápete, že tělo souvisí s myslí, takže si kupte Noni na vyřešení minulosti a zbavení se nepříjemných pocitů. Vše zvládnete, hlavně se radujte, život je krásný a máme si ho užívat.Vaše Empatia – MMatoušová s láskou

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?