Dotaz

Dobrý den paní Matoušová, rozhodla jsem se již podruhé vás požádat o radu poněvadž nyní řeším a ještě budu dost dlouho řešit život mé mamky, je schyzofrenička. Její nemoc se letama dosti posunula k horšímu konalo se již nespočet hospitalizací které jí pomohly jenom na čas.Nyní jsem na podzim minulého roku podala již i žádost o zbavení svéprávnosti cejtím se dosti mizerně za to že jí vlastně ponížím ale už nevím co dál nebydlíme spolu bydlím s tátou a manželem takže se sní vídám dosti nepravidelně a málo. Důvodů je dost,ale nechci je tu rozebírat je i pravdou že vůbec nevím jak se sní bavit když je ve svým světě a já vím že mluví o věcech co si vymýšlí a existují jen v její skutečnosti a pro mě jsou někdy až děsivé,jsem bezradná nevím co dál začínají sní být problémy v bytě ve kterém bydlí poněvadž dělá naschvály sousedům,nosí domů hadry z popelnic apod. nejhorší je že ona si myslí že je normální a ostatní jsou blázni a proto má i období kdy přestane brát léky a pak se pokouší o sebevraždu a nebo se slíká na veřejnosti atd. Nemám si o tom ským poradit popovídat její psychiatr je dobrej jenom na napsání receptu v léčebně jí akorát maximálně utluměj práškama a jinak nic. Máma žije s bratrem kterej má problém také sam se sebou a nestará se o ní strašně lže a zadlužil jí natolik že máma to nemá jak uhradit já za ně také né. Jsem vdaná a nyní se podrobujeme umělému oplodnění bojím se abych byla byla schopná být v klidu jsem hrozně přecitlivělá hned brečím a podléhám nervozitě. Již jsem se tu jednou ptala na mou závislost na sladkém prý je to mou neláskou k sobě jste mi odepsala . Já vlastně nevím jak se projevuje mít se ráda furt v sobě něco řeším ale s mámou mě to dost bolí co myslíte je hospitalizace na stálo při zhoršující se schyzofrenii pro nás jediné správné řešení? Děkuji za jakýkoliv názor.

Odpověď

Hezký den,mít se ráda znamená, že pochopíte, že vy jste sama pro sebe tím nejdůležitějším na světě. Není to sobectví, jen uvědomění si, že sama jste na tento svět přišla a sama odejdete, sama budete bilancovat, jak jste se kdy zachovala a co jste udělala či neudělala. Nikdo jiný nebude ve vašem bilancování hrát roli, budete se zpovídat jen za sebe. Proto je velmi důležité brát lidi kolem sebe jen jako zrcadla, která mi ukazují, co já mám řešit a jak já se mám měnit. Co situace, které prožívám, mají říci mně. Pokud začnete takto život vnímat, pak pochopíte, že každý za sebe musí řešit své problémy. Ať je to partner nebo matka. Nikdo nemá k nikomu žádnou povinnost se postarat za něj, povinnost pomáhat, nikdo nemusí trpět pro někoho a nikdo nemusí obětovat nic pro nikoho. Naopak. Vždyť i ten druhý si zvolil zase vás, abyste mu nastavovala zrcadlo a když budete příliš “hodná”, respektive zlá na sebe, budete se obětovat jiným pro jiné, pak tomu člověku bráníte v jeho vývoji, neumožňujete mu uvědomit si, co si skrze vás uvědomit má. Láska k sobě je tedy to, když děláte, co chcete vy, co se vám líbí, z čeho máte radost, co potřebujete ke štěstí. Láska je pečování o svou dušičku, aby se radovala… (i když ostatním se to líbit nemusí). A pak vám vyplyne, co s maminkou. Vaše maminka si řeší něco, co se vás zase až tak moc netýká. Není to vaše. Schizofrenie a jiné duševní nemoci jsou vždy karmické. Postihují lidi, kteří ve svých minulých bytích sešli z cesty lásky na cestu nelásky, třeba použili nečistých energií k poškození jiných lidí. Proto tak důrazně varuji před prací s energií, lidé, kteří nejsou na takové úrovni, aby měli sami zvládnuto, nemohou používat energii na jiné lidi, vrší si svou karmu, která se pak třeba jako schizofrenie vrací. Vaše maminka se zmítá mezi reálným světem, ve kterém neumí žít a světem duchovním, který ji ničí. Podle toho, jak to popisujete, už není schopna vrátit se zpět a sama něco změnit, asi ani nechce. Je to možná smutné pro chápání běžně myslícího člověka, ale ona asi musí zemřít, aby mohla začít znovu a jinak. Proto je zbytečné obětovat ji svůj život péčí o ni, nepotřebuje to. V těchto případech není “nemorální” ústavní léčba.Maminku milujte dál, komunikujte s ní, pokud o to stojí, věnujte se jí, pokud o to stojí. Ale neobětujte se jí. Pokud komunikace ani kontakt není možný, pak nemusí být. Ani to nic neznamená. Pokud ji milujete, ona to ví a nic víc po vás nechce. Zaměřte se na sebe, na svůj život a na svého muže. Tam máte sama mooooc práce :-))Sluníčko vaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?