Nebezpečí kompjuterové tomografie a používání počítačů vedlo ke vzniku nukleární magnetické rezonance, ze které se vyvinula zobrazovací metoda známá jako magnetická rezonance (MR).

Do tohoto relativně nového vyšetřovací postupu se vkládaly naděje jako do slibné alternativy k rentgenování, protože detailně zobrazuje měkké tkáně těla, především mozek a míchu.

Ačkoli se všichni původně domnívali, že ty pravé “obrázky”, které poskytuje MR, vyloučí potřebu používat injekční barevné kontrasty, praxe je jiná.

Kontrastní látky jsou nezbytné ke zjištění například mozkových nádorů. Na rozdíl od kontrastních materiálů používaných k CT, které obsahují jód, jsou látky vhodné pro MR magneticky aktivní.

V současné době jsou jedinými substancemi, povolenými americkým Úřadem pro potraviny a léky, cheláty, které obsahují vzácný prvek gadolinium. Jsou-Ii podány pacientovi injekčně do žil, působí podobně jako jodové kontrastní látky, ale předpokládá se o nich, že jsou daleko bezpečnější, neboť těžké reakce se objevují asi u I ze 350000 pacientů.

MR se používá hlavně k posouzení stavu nervového systému, při podezření na mozkovou mrtvici, mozkové nádory, roztroušenou sklerózu, infekce, jako je zánět mozkových blan, epilepsii, vývojové poruchy mozku, jako třeba hydrocefalus (zvýšení objemu mozkomíšního moku a rozšíření mozkových komor), a při problémech s míchou nebo obratli.

Magnetická rezonance je oproti CT výhodnější v tom, že lépe znázorní kontrast mezi tkáněmi, umožní vám získat obrazy z více rovin, není zdrojem žádného záření, používá bezpečnější kontrastní látky a dovolí zhodnotit cévy a temenní a čelní lebeční švy.

Velkým krokem zpět je to, že musíte podstoupit mnohem delší vyšetření, a když se kdykoli během celého procesu pohnete, můžete všechny výsledky pokazit.

Do MR se vkládá naděje, že zpřesní diagnostiku roztroušené sklerózy; jedna studie pacientů s tímto onemocněním ukázala, že diagnóza této choroby byla určena s 95-99 procentní přesností.

Ale i zde máme o přesnosti této metody spoustu pochybností. Podle lékařské učebnice o CT a MR bylo mnoho počátečních informací o schopnosti MR zobrazovat daleko podrobněji než CT “přehnaně optimistických”. Veškerá původní vítězosláva, založená na individuálních případech pacientů, nebyla potvrzena pozdějšími většími studiemi, které využívají plnohodnotné vědecké metody. O ranných výzkumech se ukázalo, že nebyly dobře vedeny.

O MR se následně ukázalo, že je méně citli vá na odhalování časné rakoviny prostaty,R nebo onemocnění koronárních arterií srdce. V současnosti se zdá, že MR je lepší než CT při postiženích mozku a míchy pro její schopnost snímat záběry z vrcholku hlavy a přední části lebky a odkrývat jemné změny tkání. CT je však spolehlivější při zjišťování jakýchkoli druhů úrazů – třeba pohmoždění různých částí těla – a studiu kostí nebo kalciťikací.

Při MR jste umístěni do masivního cylindrického magnetu vážícího až 500 tun – dost velkého na to, aby se do něj vešlo celé tělo. Když jste uvnitř, spustí se magnet o rychlých pulzech, který vytvoří magnetické pole asi 50 OOOkrát silnější, než je magnetické pole země. Účelem toho je excitovat atomová jádra v buňkách organizmu. Vybuzená jádra produkují radioťrekvenční echa, která jsou počítačem převedena do formy obrazů.

Potíž je v tom, že dosud nikdo nic neví o případných dlouhodobých následcích procesu,

při němž je lidské tělo vystaveno magnetickému poli, které je tak silné, že odpudí magnetické předměty až na druhou stranu místnosti.

Dosud se pouze Národní výbor radiologické ochrany ozval s varováním, že magnetické pole má tepelné účinky a je schopné ovlivnit magnetické vlastnosti organizmu nebo poškodit tkáně.

Mikrobiolog Wendell Winter se svými kolegy z University ať Texas Health Center v San Antoniu prohlásil, že expozice elektromagnetickým polím nemusí být zcela nevinná.

Elektromagnetické pole nechali působit na různé živé objekty a zjistili, že je stimulován růst rakovinových buněk.

Výzkum na kuřecích embryích prokázal, že jsou ohrožena vysokými teplotami; dlouhodobě exponované samice myší vykázaly změny v počtu bílých krvinek. Další studie na zvířatech ukázaly, že MR může být příčinou vrozených očních vad a poškození uší. Ve Státech zemřelo několik pacientů s kardiostimulátorem, když magnetické síly pozměnily jeho chod. Jedním z velkých problémů vyšetřování magnetickou rezonancí je klaustrofobie (strach z uzavřených prostor). Až jedna třetina pacientů měla při MR takovou klaustroťobii, že se vyšetření muselo přerušit.

“Při magnetické rezonanci krku jsem se tak vyděsil, že jsem ztratil paměť,” píše Jill z Aberdeenu. “Potom jsem celé dva týdny pořád křičel, házel sebou, nemohl psát, koktal jsem a měl noční můry. Bylo to 55 minut pekla – horší než dvě předešlá CT. Musí to úplně zmagnetizovat mozkové buňky.”

Snad nejpodceňovanějším problémem, který radiofrekvenční pole MR způsobuje, je místní zahřívání tkání, nebezpečné především u malých dětí a pacientů při celkové anestezii.

Například v jednom souboru, vytvořeném z 10 amerických rentgenologických oddělení, z většiny vážných poškození, které měly vztah k vyšetření magnetickou rezonancí, převažovaly popáleniny. Zahřívání může též způsobit mužům pozdější potíže s plodností, neboť spermie, zahřáté na teplotu lidského těla, zůstanou sterilní. Jedna studie zjistila, že průměrná teplota kůže šourku statisticky významně vzrostla v průměru o 2°C a největší změna byla 4°C. Čtyři nezávislé studie potvrzují předmět Jillova sporu, že tato technika způsobuje ztrátu paměti. Národní výbor radiologické ochrany uzavírá, že magnetické pole o síle 2,5 tesla (T) je bezpečné pro všechny pacienty.

O důkazech škodlivosti mezi 2,5 a 4 T se dá pochybovat, ale při 4 T a výše je možnost poškození pravděpodobná.

Jste-Ii těhotná, máte-Ii kardiostimulátor, kovovou endoprotézu, jako je umělá kyčel, ponechané kovové úlomky nebo kochleární implantáty z karbonových vláken, měli byste se MR vyhnout. Obzvláště implantáty se mohou buď pohnout, nebo se stanou předmětem tepelného účinku MR a přivodí nepříjemné pocity a místní poškození tkáně. Kov uvnitř těla je stejně jako každý jiný kovový předmět ve vyšetřovací místnosti nebezpečný tím, že se může stát smrtící střelou, jakmile se zapne MR přístroj. Nejvážnější publikované poranění při MR se přihodilo, když se v blízkosti magnetu vznesla kyslíková bomba a zasáhla pacienta do obličeje.

Chce-Ii na vás lékař, abyste se podrobili celé této proceduře, měli byste se nejprve ujistit, zda odebral celou vaši anamnézu, neboť pravidla pro užívání MR se liší v závislosti na tom, kvůli čemu jste vyšetřováni.

Podle odborníka na roztroušenou sklerózu (RS) doktora Patricka Kingsleyho stanovil každý rozumný a zkušený neurolog v době, kdy ještě nebyla dostupná taková věcička jako MR, spolehlivou diagnózu RS na základě pacientových příznaků a anamnézy. Snad jediný důvod, kdy je dobré si pomoci magnetickou rezonancí, je případ, ve kterém chce neurolog vyloučit mozkový nádor, jenž by mohl být přístupný operačnímu řešení.

Zdroj: Lynne McTaggartová: Co vám lékaři neřeknou

Kam dál?

Komentáře