Linus Carl Pauling (28. 2. 1901 – 19. 8. 1994) byl americký kvantový chemik a biochemik, který proslul tím, že se stal obhájcem pravidelného užívání vitamínů jako prevence mnoha chorob, především rakoviny.

Podle mého mínění obrovsky moudrý člověk, který nehledal složitosti, ale jednoduchost. Škoda, že už mezi námi není, mohli bychom dál čerpat z jeho práce a posílat to dál… vám… 🙂 Tak si to užijte (a vydržte až do konce):

Udělal jste velký kus práce na molekulárních základech chorob, o kterých se vedly spory. Co vás vedlo tímto směrem?

V roce 1935, po té, co jsem pracoval na struktuře a základních principech určujících struktury anorganických sloučenin, včetně minerálů a jednoduchých organických sloučenin, začal jsem pracovat na hemoglobinu a dalších velmi velkých molekulách v lidském těle. Do roku 1948 jsem objevil základ a hlavní způsob, jakým se rozkládají polypeptidové řetězce a proteiny. To byl důležitý objev.
V roce 1945 jsem dostal nápad o možnosti molekulárních chorob a výsledky práce v této oblasti začaly novou oblast medicíny, třídu onemocnění, která se nazývají hemoglobinopatie. Před mým objevem hemoglobinopatií nebylo známo, že by mohly existovat choroby molekul, těchto velkých molekul v lidském těle. Takže to byl důležitý příspěvek.
Po práci na hemoglobinopatiích jsem se rozhodl, že se přesunu na několik let do oboru mentálních onemocnění. A vytvořil jsem pojednání o anestezii, schizofrenii a jiných chorobách.
V roce 1968 jsem vydal svou první vědeckou zprávu – vlastně dvě vědecké zprávy, ve kterých jsem představil přídavné jméno „orthomolekulární“. Tyto zprávy byly o orthomolekulární psychiatrii a vůbec všeobecně o orthomolekulární medicíně.
Orthomolekulární látky, jak jsem je nazval, jsou látky, které jsou normálně přítomny v lidském těle a jsou potřebné pro život. Některé z nich si sami vyrábíme v játrech a jiných tělesných buňkách. Některé musíme dostat ve stravě a jiné ve vitamínových doplňcích anebo jiných výživových doplňcích. To, co je významné na orthomolekulárních látkách, takových jako jsou vitamíny a existuje mnoho dalších, je jejich nízká toxicita. Naopak, když pacient s rozvinutým revmatismem bude brát desetkrát vyšší dávku aspirinu, než jakou mu předepíše lékař, pak zemře.
Všeobecně mohu říci, že léky jsou ordinovány v množstvích, která se blíží množství, které může člověka zabít. S údivem jsem poznal, přibližně před 25 lety, že vitamíny jsou velmi mocné látky v tom smyslu, že stačí jen troška vitamínu denně, abyste zabránili smrti z takovýchto onemocnění, jako je skorbut, beri-beri, dna (pelagra) anebo jiná choroba , způsobená nedostatkem vitamínů. Ale můžete jich brát tisíckrát nebo desetitisíckát vyšší dávku než je předepsáno, den co den, bez jakéhokoli vážného zvýšení toxicity. Neexistují žádné problémy s tak velkými dávkami. Tak jsem si řekl, že to je něco, co jsem před tím nevěděl.
Do té doby moje představa vesmíru neobsahovala tyto orthomolekulární látky, termín, který jsem sám vymyslel.Tyto orthomolekulární látky mají velkou fyziologickou sílu. Ale zároveň nejsou toxické. Tak mě napadá otázka: Vím, že autority doporučují DDD (denní doporučené dávky) dávku různých vitamínů, přičemž říkají, že tato dávka udrží většinu lidí nad úrovní nedostatku vitamínů anebo dokonce nad úrovní smrti z nedostatku vitamínů.
Takže se ptám, jak dokážeme tolerovat mnohonásobně vyšší dávky, tisíckrát vyšší, než jsou ve skutečnosti dávky, které mě i ostatní udrží v dobrém zdraví a kondici? Takže na tomto problému pracuji už déle než 20 let.
A nyní, myslím si, že tyto skutečnosti nabízejí obrovskou příležitost k vylepšení zdraví každého člověka. Lidé, kteří užívají tyto vitamíny a jiné orthomolekulární látky v optimálních množstvích, mohou žít o 25 anebo 35 roků déle, než by jinak žili. Více než to, budou osvobozeni od nemocí. Optimální výživa, která obsahuje tyto orthomolekulární látky, snižuje šance na vznik rakoviny, srdečních onemocnění, cukrovky anebo infekčních onemocnění. Obecně tyto látky dodávají lidem o mnoho lepší zdraví, než by ho měli za normálních okolností, kdyby trpěli hypovitaminózou v různých formách, tj. velmi malým příjmem těchto látek, což by způsobilo jejich velmi nízkou hladinu v těle. Samozřejmě že jsem při tom spolupracoval s lékaři a vědci.Po dobu 25 let bylo toto mým principiálním zájmem. Myslím, že nakonec mí spolupracovníci, kteří byli zapojeni do tohoto projektu a též já, dostaneme uznání za to, co jsme vykonali v tomto směru, který přináší velký příspěvek pro lidské zdraví a pro snížení mnohých utrpení, spojených se zvyšujícím se věkem.   
Kromě faktu, že spousta lidí přijala váš pohled na používání vitamínů a vzniklo mnoho pozitivních reakcí, existuje stále mnoho skeptiků, včetně mnohých lidí ve vědecké komunitě. Čemu připisujete tuto skepsi?
 
V první řadě chci říci, že ve vědecké komunitě není mnoho skeptiků. Vědci mne znají už z dřívější doby a jsou v pozici, kdy dokážou ocenit význam čehokoli, co řeknu.
Těmi, kteří dělají problémy, až na pár výjimek jsou lékaři. Je pravda, že několik podivných vědců říká, že nemám pravdu, ale jsou to především zdravotnickázařízení, která vytváří opozici proti orthomolekulární medicíně. A my se ptáme proč? Skutečně bylo napsáno mnoho článků a též dvě knihy, které pojednávají o tomto problému. Jednou z nich je „The Vitamin C Controversy“ (Vědecký spor o vitamínu C) od Dr. Ebolene Richardse a druhá od Ralpha Mosse se nazývá „The Cancer Industry“ (Rakovinový průmysl). Obě tyto knihy naznačují , že důlezitou úlohu v tomto sporu hraje motiv zisku.
Léky, které se užívají na léčbu rakoviny a srdečních onemocnění se často prodávají za vysoké ceny. Průběžně se každý rok utrácí stovky miliónů až stovky miliard dolarů na medicínu. Velká část těchto peněz jde na náklady spojené s léky. Tato částka může dosahovat i několika tisíc dolarů ročně na každého pacienta. Další část jde na náklady spojené se zaplacením lékařů, tj. na jejich čas a velmi drahá diagnostická zařízení, která se při tom používají atd. A já chápu jejich obavy z toho, že opozice přichází s řešením léčby anebo s prevencí chorob pomocí látek, které nestojí téměř nic. V íte, vitamíny jsou velmi levné. Takže tento motiv zisku tu asi funguje, i když zdravotnické autority to mohou popírat.
Chápu to, o čem mluvíte, správně? Že nemáte pocit nebezpečí , že by lidé  mohli dostat toxická množství vitamínů, ale spíše naopak pociťujete nebezpečí z toho, že by do svého organizmu nedostali jejich dostatečné množství na prevenci před různými chorobami?
 
Ano, nehrozí téměř žádné nebezpečí z předávkování vitamíny. Dokonce ani z předávkování vitamínem A, který je vždy označován jako velmi nebezpečný. Nebezpečí z předávkování vitamíny je velmi malé v porovnání s léky. Také volně prodejné léky, jako je aspirin, jsou příčinou několika set úmrtí každým rokem. Nikdo nikdy ale nezemřel, no možná jeden člověk někde zemřel na předávkování vitamínem A. Takže více méně nehrozí žádné nebezpečí z předávkování vitamíny. Existuje však doporučený limit na množství vitamínu A. Řekl jsem a říkám, že lidé by neměli brát více než 25 krát vyšší dávky než je DDD. Ale neměli bychom překročit osmi- až desetinásobek DDD vitamínu A. Někteří lidé začnou mít bolesti hlavy, když berou 40 000 jednotek vitamínu A denně po delší dobu. To je v pořádku. Můžete brát betakarotén, který je provitamínem A a mění se na vitamín A až v těle, a to bez limitu, protože není známa žádná toxická hladina betakaroténu.
 Co se týká vitamínu C, znal jsem muže, který bral denně 130 000 miligramů vitamínu C po dobu 13 let, aby tak kontroloval svoji rakovinu. To je 13 DKG vitamínu C denně! Nemusel jíst ani tolik škrobu, protože do jisté míry se mohl spolehnout na to, že vitamín C bude spalován jeho buňkami k z skáni potřebné energie a zároveň bude kontrolovat jeho rakovinu. Takže já si dnes beru 300 krát vyšší dávku vitamínu C, než je DDD (v USA je DDD vitamínu C 1000 mg). Už to dělám několik let. K tomu si dávám 80 x DDD vitamínu E (DDD vitamín u E je 400 m.j.). Beru též desetinásobek DDD vitamínu A a k tomu   ještě řádnou dávku betakaroténu. A ještě beru 25 x DDD vitamínů řady B. Minerálů beru doporučené dávky. Ne velké dávky. Jen doporučené dávky. Piji každý den mléko. Nejsem tím, kdo by trpěl nedostatkem laktázy.(Laktáza je enzym nezbytný ke štěpení mléčné laktózy. Lidé, kterým chybí, trpí tzv. laktózovou intolerancí a neměli by mléko pít. Měli by též vynechat anebo silně omezit konzumaci mléčných výrobků. Pozn. překl.). Já nepatřím mezi lidi, kteří by měli problémy s trávením.
Byly pro vás ty vědecké spory, které se vedly, znechucující? Ten pocit, že víte, co je správné a stále při tom posloucháte lidi, kteří to úplně ignorují nebo říkají, že to skrývá různá nebezpečí, anebo se dokonce vysmívají tomu, co si myslíte, že je to skutečně vynikající cesta k dobrému zdraví?
 
Ano, trápí mě to. Po dobu šestnácti let, počínaje rokem 1973 jsem se pokoušel o to, aby Národní institut pro výzkum rakoviny (NCI) vykonal nějaké studie, které se týkají vitamínu C v oblasti prevence vzniku rakoviny, ale bez úspěchu. Jednou nám dali peníze na jisté studie zvířat, ale jen jednou. Osmkrát nás odmítli a potom jsem se přestal o cokoli pokoušet. V minulém roce jsem šel navštívit ředitel NCI. Ze začátku se mnou nechtěl vůbec mluvit, ale potom souhlasil s tím, že se mnou stráví jednu hodinu. Nakonec mne poslouchal 3 hodiny. První dvě hodiny byl popuzený, když jsem mu říkal, že si myslím, že je to na kriminál, že autority nevěnují pozornost této skutečně důležité příležitosti, jak kontrolovat rakovinu. Vůbec se mu to nelíbilo, ale dále poslouchal, co jsem mu povídal.
Když mi nakonec pověděl, že Mayo klinika prokázala, že vitamín C nemá žádnou hodnotu v léčení rakoviny, řekl jsem mu, že studie, vykonávané na Mayo klinice byly podvodem. A mohu vysvětlit proč! Lidé z Mayo kliniky vůbec nepoužili procedůru, kterou použil Dr. Cameron. Oni tvrdili, že ano, ale ve skutečnosti ji vůbec nepoužili. My to víme, co udělali. Takže na jejich výsledky se nelze spolehnout. Konečně začal mít zájem. NCI společně s institutem pro cukrovku, trávicí a ledvinové choroby sponzoroval společnou mezinárodní konferenci, která se uskutečnila na podzim roku 1990 v budově Národní zdravotnické knihovny v Bethsede, kde 40 vědců představilo své studie na téma vitamín C a rakovina. Základní vědecké studie, které se zabývají otázkou používání vitamínu C na kontrolu rakoviny.
NCI dnes už sestavilo panel lékařů, kteří studují historie případů pacientů, které jim můj spolupracovník Dr. Cameron zaslal jako případy, v nichž byly velmi úspěšné reakce na vitamín C. Takže z tohoto pohledu to vypadá nadějně. NCI též právě nyní provádí studie, které se zabývají hodnotou zvýšených dávek vitamínu C v prevenci rakoviny. Takže věci jsou v pohybu. Je mi jen líto, že to vzalo 16 let, než jsem získal pozornost NCI. Ale jsem spokojený, že teď se věci hýbou dopředu.
Interview se uskutečnilo v r. 1990.

Kam dál?

Komentáře