Máš už karty Afirmace s Empatií – prvek Dřevo?

Játra ukazují náš vztah ke světu a k lidem,

ukazují to, jak dovedeme milovat, jak dovedeme tolerovat nedostatky druhých, ustupovat, je-li třeba, i když náš názor je blíž k pravdě.

Zdravá játra jsou měkká a poddajná.

Játra produkují a ukládají energii, provádí látkovou přeměnu bílkovin ve svaly a zbavují tělo jedů.

I my bychom měli produkovat energii = pracovat na svém poslání, naplňovat své místo na Zemi, budovat vlastní sílu tím, že budeme sami aktivovat.

A současně bychom měli být tolerantní a poddajní vůči druhým, umět se zbavovat zloby vůči druhým a okolí vůbec, umět ji pochopit a vypustit.

V. Starám se o sebe a druzí, ať si dělají, co chtějí!

Kolik energie člověk vydá bojem s druhými lidmi za svou pravdu!

Kolik energie ho stojí nesmyslné starání se o druhé, a přitom to ještě chápe jako svou ušlechtilost, jako pomoc bližnímu svému.

Kolik energie mu pak schází pro svou vlastní seberealizaci, aktivitu, práci na sobě samém.

Dokonce se tváříme, že vlastně druzí nás vysáli, natolik se jim musíme věnovat, že nám nezbývá čas na sebe.

Tak pozor! Jsou to jen a jen výmluvy!

Nejjednodušší, co můžeme dělat, je starat se o druhé, radit jim, jak se mají chovat, jak mají žít, jak mají mít uklizeno a navařeno, jak se mají chovat ve vztazích, jakou práci si mají najít, co si mají a nemají nechat líbit.

Radit druhým je únik a útěk před tím, co máme dělat sami. A ztráta času vlastního života…

A tak buďme energičtí v tom, co děláme sami. Aktivujme ve vlastní seberealizaci, dělejme s nasazením práci, která nás těší. Budujme systematickou činností svou hojnost, blahobyt a bohatství – budujme svaly svého života.

Zbavujme se zloby na druhé a život, učme se brát vše jako výzvu a trénink, jako příležitost ke změně a k tomu, abychom sami prokázali, zda jsme dost silní a dobří, že to zvládneme. Jako kontrolku, zda skutečně pracujeme sami na sobě a jak dobře, jak jsme v tom pevní.

A druhé milujme a ustupujme, jak to jen dokážeme. Nechme, ať si každý dělá, co chce, mluví, co chce, pracuje, jak chce, stravuje se, jak chce, uklízí si, jak chce, chová se špatně, jak chce. Nechme každého svému. Pochvalme se, jak se umíme nevměšovat a jak jsme tolerantní.

A jak jsme laskaví. Jak nejsme vnitřně naštvaní na druhé, že to nedělají, jak chceme my. Oni to totiž lépe neumí.

Každý z nás máme Něco, v čem jsme zatvrzelí.

Každý nás máme Cosi, na čem si lpíme a co je pro nás fakt důležité, přes co nejede vlak.

Všechno tohle Cosi nás brzdí, blokuje a dělá překážku, a každá překážka musí být jednou zlomena, třeba násilím a bolestí. Všechny bloky v těle, bolesti, jsou naše zatvrzelé představy. I když se mohou zdát velmi láskyplné 🙂

Ptejte se sami sebe:”Chovám se někdy tak, že způsobuji druhým nepříjemný pocit? Dělám někdy něco tak, že je druhým se mnou špatně a raději by tam nebyli?”

V tomhle se změňte. Buďte k druhým láskou, ustupování není nikdy dost a nikdy to s láskou a měkkostí nemůžete přehnat. Proto Lecitinem se nemůžete předávkovat 🙂
S láskou vaše Empatia

Pokud vás zajímá tohle téma, mrkněte na Tolerovat je láska

Kam dál?

Komentáře