A máte tu jaro!

Roční období, které milujeme všichni. Neznám jediného člověka, který by neměl rád jaro. Nějak všichni podvědomě cítíme jeho poselství, které se nám snaží sdělit a předat.

Co to je, co nás na jaru dostává?

Nevím, jak vy, ale já žasnu, kde se všechno najednou bere. Holá větev a z ní vylézá pupen. Ušlapaná zem a z ní se cpe ven jakási bylina. Zasadím semínka petrželky a z těch maličkých semínek se za pár dní začne drát ven klíček.

Kde se bere ta energie, kde byla schovaná? Co to je za impulz, proč se tak děje? Z toho všeho je cítit tak ohromná síla, tak neskutečná energie a schopnost života, že to nechápeme.

Že by tohle bylo první poselství jara?

♥ I z malého semínka, zárodku, nápadu, impulzu, můžeme vykřesat něco ohromného!

♥ V každém z nás, i když můžeme mít pocit, že jsme nejmenší z nejmenších a nejneschopnější z nejneschopnějších, tahle síla a touha a schopnost je.

Ne náhodou na jaře regenerují játra, ta představují naši vytrvalost, odvahu a sílu jít do životních výzev naplno a s vervou a radostí.

A mně napadá ještě další poselství jara.

Nepřestávají mne udivovat živí tvorové, hlavně ptáci. S plnými zobáky čehosi staví znovu svá hnízda. Každé jaro a stále dokola. Přitom přijde vítr, hnízdo jim shodí a oni znovu začnou od začátku. Neřeknou si:”Kašlu na to!”, ale začínají znovu a znovu, každé jaro a stále dokola.

♥ Nikdy se nevzdávej a nikdy nepřestávej! Zvedni se a jdi dál. Krize nás jen posilují, pokud je jako výzvy přijmeme.

♥ Žij tady a teď. Právě teď je čas se smát, právě teď je čas užívat si všechno, co právě teď děláš a co prožíváš.

Všechno, tak tím myslím, všechno. Třeba i to, že pláčeš, smutníš, zlobíš se a trápíš se. Protože i to potřebuješ a i to tě posouvá. Trápení tě posouvá nejvíc…

Napadá mě ještě jedno poselství.

Jak se cítíte, když vidíte mláďata nebo miminka? Je to rozkošné, dojemné, miloučké. Proč nás mláďata tak berou? Závidíme jim jejich čistotu a neposkvrněnost špatnostmi tohoto světa, říkáme si: “Zatím se můžou radovat a užívat si život, ale až poznají, zač je toho loket…”

♥ Všichni jsme malé děti, i když máte pocit, že už nejste! Jste!

Užívejte si, radujte se, hoďte za hlavu své zkušenosti, které jste změnili na názory, a které ve vás vyrostly na zásady.

♥ Užívejte si vědomě každý okamžik. Vnímejte naplno to, co právě děláte. Nemyslete při úklidu na práci, při práci na partnera, při večeři na to, co budete dělat zítra. Užívejte si právě ten okamžik, který je.

Je naprosto úžasné, jak jsme spojeni s přírodou. Ať už nám může připadat, že jsme se od ní oddělili, že jsme jí přerostli a už jí nepotřebujeme, fungujeme stejně jako ona. Ať chceme nebo ne, jsme její součástí a děkuji Bohu či Vesmíru, že to tak zůstane navždy 🙂

Souvislosti, jak vše ovlivňuje vše, jak probíhá tok energií a proč se věci dějí tak, jak se dějí, můžete pochopit v TOLEROVAT JE LÁSKA

Existuje pár jednoduchých pravidel, které když pochopíte, přijmete do svého života a začnete je dělat, budete žasnout, jak lze všechno snadno a skvěle.

Inspirujme se přírodou!
s láskou vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře