Někdy mám pocit, že naše ženské cesty jsou jako přes kopírák 🙂

Téměř všechny ženy dělají stejné chyby, kterými si blokují to, po čem touží. Hluboký a důvěrný partnerský vztah.

Děláš ty chyby taky?

1. Ukazovala jsem na něj prstem.

Nechtěla jsem měnit na sobě nic, říkala jsem si – nejdřív on a pak já.

2. Schovávala jsem své chyby.

Když už jsem přiznala nějakou svou chybu, řekla jsem si, že on jich má taky dost, tak co. Měnit se nebudu.

3. Nebyla jsem vstřícná

Pořád jsem chtěla, aby pochopil mé pohnutky k tomu, co jsem kdy udělala špatně a aby byl ke mně shovívavý a tolerantní. Jeho jsem však chápat neuměla a jeho přehmatům nerozuměla.

4. Litovala jsem se.

Přišlo mi, že pro mě je změna moc těžká, kdežto to, co má změnit on, je snadné. A zlobilo mě, že to nevidí stejně.

5. Nebyla jsem trpělivá.

Když jsem na sobě maličko něco změnila, trošku zlepšila své postoje k němu, chtěla jsem, aby si toho všiml hned. A když si toho nevšiml, hned jsme mu to vyčetla – že já se snažím a on si toho ani nevšimne.

6. Neuměla jsem naslouchat.

Připadala jsem si jako onuce, když jsem měla dát za pravdu jemu a neprosazovat svůj názor. Myslela jsem si, že všechno mu musím náležitě vysvětlit, aby pochopil mé stanovisko. Tak jsem mluvila jen o tom, co chci já.

7. Poučovala jsem ho.

Když se mi něco podařilo změnit a zlepšit, hned jsem ho upozorňovala na to, že by to mohl zvládnout taky. Chovala se jako jeho učitelka.

8. Myslela jsem si, že když se mi něco podaří jednou, už to zvládám vždycky.

Nedošlo mi, že jednou něco dokázat, když jsem to tisíckrát před tím dělala špatně, není nic. Že si návyk jiného chování musím osvojit a to chce čas.

9. Nechtěla jsem přijmout svého muže jako své zrcadlo.

Odmítala jsem skutečně vidět, že to nepříjemné, co se mi na partnerovi nelíbí, jsem já sama a potřebuju to řešit. Přijmout to trvá dost dlouho.

10. Chtěla jsem znát ten důvod, proč mi to dělá, hned.

Když už jsem připustila, že to nepříjemné je o mně, chtěla jsem znát odpověd hned. Neuměla jsem důvěřovat Vesmíru, že mi ji pošle, až budu připravena.

11. Nevěřila jsem, že je ten pravý pro mě.

Často jsem si říkala, že je to nějaký omyl, že tohle, co mi ukazuje můj partner, se mě přece nemůže týkat. Že se asi stala nějaká chyba v Matrixu 😀

12. A už vůbec jsem nevěřila tomu, že můžeme vytvořit jednotu.

Ve skrytu duše jsem stále pochybovala, jestli je to možné. Jestli skutečně od tohoto muže můžu dostat to, co potřebuju.

Přitom náš partner od nás chce jen 3 věci: úctu, pocit potřebnosti a pocit naplnění jako muže.

Muži jsou opravdu mnohem méně náročnější než my ženy…

Tak co? Našla ses v těch chybách taky?

Možná děláš jiné… ale v každém případě: Kurz Žena je láska je otevřen pro TEBE!

Pojď do hloubky za svým ženstvím.

Pomalu a postupně odlupovat nánosy vzorců a návyků, které už nepotřebujeme…

Těším se na tu cestu! s láskou Miluška

P.S.

Plnou pozornost věnuji ženám v KRUHU, otevírám ho pouze 1x ročně a to v květnu. Pokud zrovna není otevřeno, zanech mi svůj mail na čekací listině a otevření se dozvíš!

KRUH Žena je láska

Kam dál?

Komentáře