Strach z řízení auta, ulcerózní kolitida

Dobrý den,

Moc Vás prosím o radu. Minulý rok jsem úspěšně udělala řidičák, ale jezdila málo, protože jsem se bála. Strach specifikovat úplně přesně neumím, ale co mi vadí vlatsně nejvíc, tak jsou rozjezdy a to vlastně jen v případě, kdy za mnou někdo stojí a parkování, když musí být rychle a je málo místa. Ale je to i nějaký strach obecně.. Přečetla jsem knihu od Zdeňky Jordánové – já řídím, částečně jsem na to téma měla i odblok (prý mám přijmout to, že se učím a chyby jsou v pořádku, dále jsme vztahovačná – každé troubení je na mě a podobně…), Pořád se to ale nedaří překonat tak, abych byla v autě v klidu s tím, že vím co dělám. Na podporu samostatnosti a odhodlanosti jsem si koupila tedy vlastní auto (že když by se něco stalo, rozbiju svoje a ne přítele). Vzhledem k tomu že jsem takový hravý člověk – barevné nehty atd tak jsem chtěla neobvyklé, výletní, malé a hlavně moje – takže mám malého peugeota v cabrioletu. Možná i ta volba něco prozradí 🙂 Auto si sebou nese celkové číslo 7 =16, 8 číslíce a 8 písmena). Pro přesnost – kdyby se Vám s tím chtělo pohrát 4SY 0148. Ale v autě chyba nebude, mám to ve všech. Slečna co ho měla přede mnou je kinezioložka a masérka, auto působilo velmi pěknou energií a na svůj věk je jako nové.

Asi 6x jsem teď jela do práce či za rodiči – celkem asi 190km sama v autě, ale strach mě pořád svírá. Včera když jsem jela domů, celou cestu se mi klepaly zuby a to je cesta, kterou znám nazpamět, po dálnici, kde jsem v klidu téměř vždy.,. takže mě to zaskočilo i samotnou. Už jen při představě, že někam mám jet, se mi sevře žaludek a rozbolí střeva (mám ulcerozní kolitidu, ta se teď postupně tím stresem zhoršuje a to byla v klidu téměř 2 roky). Když už jedu je to lepší… Do práce jezdím velmi brzy ráno, aby nebyl provoz a abych našla místo, to mě vcelku uklidňuje. Na podporu pozornosti jsem si koupila Guaranu, ale moc to nezabírá. Četla jsem v nějakém přísppěvku zde Noni, to jsem užívala ještě nedávno, takže zase nasadím. Ale co dál by mohlo pomoct? Jak se toho zbavit? Řízení mě i baví, včera ráno jsem i na chvíli pocítila obrovský vděk a radost, že je to super, jen si asi moc nevěřím – jsem perfekcionista a ještě k tomu docela nerozhodná. Ale jak se rozhodnu tak jdu za tím a hledám cesty. Obecně i v životě mám ráda organizaci, věci pod kontorlou, plány, nejlépe to musím organizovat já, jinak mám pocit, že to neklapne jak má, až na nějaké výjimky, kdy se ráda jen svezu. Jsem velmi samostatná a většinou si poradím sama, či vyhledám informace (což vlastně není nijak pozitivní, protožě mi unikají nové zdroje, co ke mě plynou sami a já je nevidím, dokud je nehledám). Tímto chci jen říct, že přirovnání k tomu, že se bojím řídit svůj život mi moc nesedí, ale třeba na to opět koukám úplně jinak a neumím uchopit.. 🙂

Moc děkuji za Vaši odpověď a případné postřehy a rady. Ráda si zaplatím i nějaký delší rozbor 🙂

S pozdravem

K.